Britská vláda chce měřit blahobyt indexem štěstí

Roman Bureš

Britská vláda plánuje zavedení pravidelného měření indexu štěstí, jenž by měl ukázat míru všeobecné spokojenosti lidí s životem. Chce tak doplnit kritérium HDP. Ministr práce současně představil další detaily reformy systému sociálního zabezpečení.

Britská koaliční vláda v čele s Davidem Cameronem plánuje zavést pravidelná měření takzvaného indexu štěstí, který by měl ukázat, nakolik jsou obyvatelé Velké Británie spokojeni se svým životem. Informaci přinesl deník Guardian s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj.

Podle dostupných informací vláda 25. listopadu požádá britskou statističku Jil Mathesonovou o vytvoření specifických otázek. Ty posléze přidá k výzkumu britských domácností, který by se měl uskutečnit příští rok na jaře.

Podobná opatření se již připravují také ve Francii nebo v Kanadě, převážně kvůli zvyšujícímu se tlaku na vlády, aby věnovaly méně pozornosti ekonomickým ukazatelům. Nejdále jsou v tomto ohledu v Bhútánu, kde se místo hrubého domácího produktu měří hrubé domácí štěstí.

Měření všeobecného blahobytu Britů ale v zemi vyvolává rozporuplné reakce, a to převážně pro své načasování. Podle Guardianu se britští zákonodárci obávají výsledků výzkumu, který by měl proběhnout v atmosféře výrazných škrtů a nespokojených reakcí jako byly studentské protesty minulý týden.

Otázky dotazníku by se měly kromě subjektivní pohody a blahobytu, jež by měly obsahovat index štěstí, zaměřovat i na objektivnější indikátory, jako například jak se v současnosti daří respondentům plnit životní cíle.

I přes rozporuplné reakce některých členů britské vlády, zda by se mělo s podobným programem pokračovat i v těžkých ekonomických dobách, chce Cameron použít eventuální výsledky výzkumu k případné změně budoucích opatření a politických plánů.

Více úvazků, méně dávek

Jedním z faktorů, který by mohl všeobecný blahobyt Britů ovlivnit, je nová reforma sociálního zabezpečení. Podle nového návrhu by se základem nové britské sociální politiky měl stát nový ultraflexibilní systém práce, který dovolí invalidům nebo svobodným rodičům prodávat svoji práci po velmi malých časových úsecích. Podle návrhu bude možné oficiálně pracovat i od dvou hodin týdně.

Systém navazuje na širokou koncepci sociálního zabezpečení, kterou minulý týden představil ministr práce a sociálních věcí Iain Duncan Smith. Podle ní by každý, kdo odmítne nabídku zaměstnání nebo veřejně prospěšné práce, mohl přijít o všechny sociální dávky až na tři roky, včetně rodičů po mateřské dovolené.

„Zpráva je jasná. Pokud můžete pracovat, život na podpoře již pro vás nebude možnou alternativou. Pokud budou lidé požádáni o provedení veřejně prospěšných prací, bude očekáváno, že se dostaví,“ prohlásil Smith při představování systému penalizací.

„Současný systém sociálního zabezpečení nebyl dostatečně pružný a podporoval lidi, aby zůstávali na dávkách místo toho, aby přijali pracovní místo. Princip „časových úseků“ a podobných schémat spočívá v tom, že vytvoří oficiální miniaturní pracovní úvazky,“ prohlásil poradce pro sociální dávky lord David Freud.

Rozhodnutí vlády o přijetí nového řešení přichází ve stejnou dobu, kdy britský obchodní řetězec Tesco ohlásil, že jeho tři sta čtyřicet tisíc zaměstnanců může při práci využívat podobného schématu miniaturních pracovních úvazků. Každý zaměstnanec Tesca bude moci využít miniúvazků k přesčasům buď na pobočce, kde pracuje, nebo jinde v regionu, kde bude volné místo.

Kritici návrhu ale poukazují na to, že celý systém je navržen tak, aby mohla vláda snáze dosadit řadové nezaměstnané do volných pracovních míst místo toho, aby lidem s malými dětmi nebo postiženým poskytl flexibilní pracovní dobu.

Další informace:

The Guardian Happiness index to gauge Britain's national mood

The Guardian Welfare reform: government backs system of working in 'slivers of time'

The Guardian Unemployed claimants to face loss of benefits for refusing work

The Guardian Parents must prepare for work or face sanctions — Iain Duncan Smith