EU podporuje biopaliva bez ohledu na kritiku

Jiří Guth

Dosavadní způsob podpory agropaliv v dopravě, tzv. povinné přimíchávání, vede k velkým škodám na klimatu i přírodě. Přispívá také k potravinovým problémům v Africe i jinde. A podle cílů EU mají zemědělské plochy pro jejich pěstování přibývat.

Cíl EU, aby deset procent paliv v dopravě tvořila v roce 2020 biopaliva či přesněji agropaliva, bude mít na životní prostředí dopad jako dalších 26 milionů aut na silnicích.

Server iDNES.cz to cituje ze studie, kterou zveřejnil Evropský institut pro politiku životního prostředí a na jejíž tvorbě se podílelo několik dalších organizací.

Kvůli unijním cílům bude potřeba přeměnit zhruba 69 tisíc kilometrů čtverečních na zemědělskou půdu. To je plocha jen o něco málo menší než rozloha Česka, uvádí iDNES.cz.

„Rozsah nebezpečí, které evropské země způsobí kvůli vlastním plánům na využití biopaliv, je nyní jasný. Škody na lesích a přírodě budou šokující, a to jen kvůli palivům do našich aut. Biopaliva budou ještě horším znečišťovatelem než fosilní paliva," řekl novinářům Adrian Bebb z organizace Friends of the Earth Europe.

Autoři studie podle iDNES.cz tvrdí, že zvýšení podílu agropaliv v dopravě na deset procent zvýší emise skleníkových plynů až o 56 milionů tun ročně. Největší částí se na tomto zvýšení bude ze členských států EU podílet Velká Británie.

„Plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa, aby naplnily naše nádrže spíše než žaludky jejich obyvatel. Evropská energetická politika uvrhla do nebezpečí miliony lidí a ohrožuje potravinovou bezpečnost v Africe," kritizuje Laura Sullivanová z neziskové organizace ActionAid.

Politici sice slibují, že druhá generace biopaliv, kterou vědci vyvíjejí, bude mít na životní prostředí daleko menší dopad, ale jejich využívání je vzdálené, uvádí iDNES.cz.

„Věřím, že výpočty ve studii jsou správné,“ řekla Deníku Referendum Hana Gabrielová ze sdružení Calla, propagátorka používání rostlinných olejů jako paliv pro spalovací motory a dodala: „Hodnotí ale dosud převládající špatnou praxi, kdy se agropaliva dovážejí do Evropy z velké dálky. Systém povinného přimíchávání biosložek do prodávaných paliv je vyloženě škodlivý. Vede totiž k zakládání nových plantáží zejména palmy olejové v tropech."

To je i podle Gabrielové opravdu nesmysl, přesto agropaliva úplně nezavrhuje: „Především je potřeba využít potenciál místní produkce. Ve střední Evropě to jsou čisté rostlinné oleje použitelné přímo jako paliva v dieselových motorech. Převozy na dlouhou vzdálenost a další případné chemické zpracování se logicky obrací proti původnímu smyslu, jímž je ochrana klimatu a přírodního prostředí," říká Gabrielová.

„Připravují se další generace agropaliv, ale to je velmi nejistá budoucnost. Kdoví, jestli to s nimi nebude jako s jadernou fúzí, neustálé marné čekání. Je rozumnější věnovat prostředky na rozvinutí decentralizované lokální produkce,“ uzavírá Gabrielová.