Cikáni kradli, bílí se radovali

Ivo Bystřičan

Hitem YouTube v České republice je tento týden video zobrazující romskou dvojici, která kradla v drogerii a byla zadržena prodavačkami. Video ale dokládá něco úplně jiného než takzvané vrozené zlodějství Romů.

Pro ty, kteří jsou přesvědčení o tom, že Romové jsou líní, kradou, zneužívají dávky, nechtějí pracovat, lžou, všechny peníze naházejí do automatů, dělají táboráky v obývácích, jedí psy i děti, ohrožují bezpečnost státu, patří do Indie, užírají z našeho koláče a vůbec si tady nezaslouží být, bylo toto video jako instantní dar z nebes.

Vždyť se na ně podívejte — kradou! Opravdu! Tady je důkaz! Video zaplnilo Facebook a v diskusích jako již kolikrát narůstá počet radostných rasistických výkřiků, kterými zároveň očišťujeme sami sebe od všech zlodějin a špatností, které jsme napáchali.

Ale nešť. Ono je vcelku normální, že sem tam někdo něco šlohne. Stejně tak je běžné, že někteří úctyhodní a čestní občané by pořád někoho posílali do plynu, napichovali na kůl, lámali v kole, ukamenovávali, sesílali naň Cyklon B, vybíjeli mu zuby z úst, potírali žíravinou nebo jej nechali alespoň umřít hlady. Nic zvláštního, když — jak se zdá — kraluje v knihovničkách českých domácností tlustý svazek Darwina a lidé jsou jeho vášnivými čtenáři.

Video ale přímo zobrazuje úplně jinou bizarnost než ústní vody a zubní pasty nastřádané v teplácích. Dokládá totiž mizerné postavení zaměstnanců, kteří riskují a vydávají se všanc možnému fyzickému útoku, jen aby těch pár věcí zachránili. Dvě prodavačky se ženou za zlodějskou dvojkou, přitom od toho chlapa to mohou pěkně schytat. Nemohou vědět, o koho jde, co má v kapse, v jakém je rozpoložení. Riskují dost.

Že se na to nevykašlaly. Jenže zvenčí se to kecá. Jde o jejich peníze, ne o peníze majitele obchodu. Běžnou praxí totiž je, že se na konci měsíce srovnají tržby s prodaným zbožím, a za co peníze chybí, zaplatí personál ze svého. Majitel ušetří na ostraze a své vlastní riziko přenese na zaměstnance, který za veškeré zlodějny ručí částí své mzdy. Pokladní kromě odbavování košíku musí bedlivě zírat do uliček, jinak na konci měsíce spláče nad výdělkem. Zaměstnavatel je v pohodě a prodavačky po ulicích honí zloděje, a riskují krk.

Přenášení vlastního obchodního rizika na zaměstnance je oblíbenou a rozšířenou formou zneužívání v pracovním vztahu. Nakonec se rozkošnickým výhrůžkám pracovitých a čestných občanů, co mají Facebook jako platformu prosazování spravedlnosti, nelze ani divit. Bůhví, čí zlodějny musí v práci platit oni. Ti dva Romové jsou aspoň vidět. Tak kdo by se nevyřádil.