Žhářský pokus o vyvraždění romské rodiny ve Vítkově vnesl do veřejného diskursu vedle silných emocí i mnoho otázek. A také změny či náznaky změn, které by se daly shrnout takto: Změna postoje politiků k rasisticky motivovaným trestným činům, změna přístupu policie a postoje justice k vyšetřování těchto případů. Některé změny jsou dílčí, jiné přechodné, u dalších lze naopak předpokládat (doufat), že nastartují nový trend, který společnosti pomůže lépe překonávat jevy, jež sice patří na okraj, ale agresivně se derou na povrch.

Změnu postoje politiků přinesl až minulý premiér Jan Fischer a tehdejší ministr vnitra Martin Pecina. Ti namísto prázdných slov, jimiž se oháněli jejich předchůdci, především ministr Ivan Langer, konali. Do čela boje proti extremismu postavili rázného a schopného Jiřího Komorouse. To napomohlo celkově (metodicky i v razanci zátahů na extremisty) i ke změně přístupu policistů na krajské úrovni, kteří náhle měli ve vyšetřování těžších trestných činů tohoto charakteru vyšší podporu. Odrazilo se to ve více případech než jen v tom vítkovském, na něm si však vnitro i policie daly opravdu záležet — případ vyšetřoval několik měsíců nebývalý počet policistů, vynaloženy byly vysoké prostředky. Ostravská krajská policie byla úspěšná i v případě lynčování Romů a pokusu o vraždu jednoho z nich v havířovském Šumbarku a okolí.

Komorouse ovšem ministr vnitra Radek John odvolal. Slíbil sice, že bude v tažení proti extremismu pokračovat, ale nevadí mu přitom, že za Věci veřejné kandidoval na Karlovarsku jako lídr v komunálních volbách nedávný člen krajně pravicové Národní strany. (Podrobnosti naleznete v článku Předvolební populismus: Korytáři všech stran se spojili.) Nechejme se tedy překvapit.

Problémem v potírání násilí z nenávisti ze strany extremistů je však místní policie, která často rasistické útoky pomíjí, nevyšetřuje či příliš brzy odkládá ad acta. Během naší práce (monitoring a medializace násilí z nenávisti) jsme narazili na více takových případů, kdy se místní policie stavěla k takovému vyšetřování laxně. Zjistili jsme i to, že útoků zápalnou lahví a dalších násilných přepadení Romů je v posledních letech mnohem více, než je všeobecně známo — dají se už počítat na desítky.

Nemuselo by třeba dojít k lynči spojenému s pokusem o vraždu v Šumbarku, kdyby místní policie zasahovala proti rasistům, kteří zde Romy dlouhodobě terorizovali. A to včetně pochodů touto čtvrtí, které provázely rasistické pokřiky, házení kamenů, mlácení Romů na ulici, vhození dvou zápalných lahví do domů atd.