Jste předsedkyní Českého helsinského výboru. Tato nezisková organizace se snaží zlepšovat ochranu lidských práv. Podobná snaha prochází celým vaším životem. Jste tedy dostatečně povolána okomentovat proces se žháři, kterým byly vyměřeny tresty ve výši 22 a 20 let. Považujete rozsudek nad vítkovskými žháři za průlomový, pokud jde o posuzování rasově motivovaných trestných činů?

Tento rozsudek spolu s nedávným rozsudkem Nejvyššího správního soudu o rozpuštění Dělnické strany chápu jako jasné vyjádření státu, že se nehodlá smiřovat s tak nebezpečnými jevy, jako je nenávist a trestné činy z nenávisti. A to je, to je podle mě klíčové a v tom vidím největší přínos. Poprvé v této souvislosti byl udělen výjimečný trest, který zcela odpovídá spáchanému činu.

Není sice namístě polemizovat o výrocích soudu, a tedy ani o výši udělených trestů. Přesto to někteří politici v tomto případě dělají, například prezidentu Klausovi se tresty jeví jako nepřiměřeně vysoké. Nad rozsudkem debatuje také veřejnost. Jak se díváte vy na udělení výjimečných trestů?

Útok ve Vítkově byl mimořádně brutální. Z rozsudku je patrné, jak se vyvíjí přístup státu k podobným činům. Případ Tibora Daňhela zahnaného agresory do řeky, v níž utonul, dlouho nebyl posuzován jako vražda, ani se na něj nepohlíželo jako na rasově motivovaný čin. Proběhlo několik procesů, až teprve po 5 letech byli pachatelé odsouzeni pro vraždu. V mezidobí se změnila výše trestů u rasově motivovaných činů. Navíc v případě Vítkova těch kvalifikačních důvodů pro vyšší trest bylo několik. Jednalo se o brutalitu vůči dětem, tedy osobám mladším než 15 let, o útok na více osob provedený velmi trýznivým způsobem pro ty oběti spácháno. Takže všechny tyto věci způsobily tu vyšší kvalifikaci i odůvodnění rasistického motivu.

Objevují se názory, že průběh procesu i rozsudek mohla ovlivnit pozornost médií, hlavně to, že závěrečné řeči přenášela živě televize.

Ano, říká se to. Já jsem přesvědčená, že šlo o zcela regulérní proces a myslím, že veřejný přenos na rozhodování soudu neměl vliv.

Někteří odborníci na projevy extremismů pochybují, jestli tak přísný verdikt bude mít i odstrašující účinek směrem ke krajně pravicovým neonacistickým skupinám, jaký je váš názor?

Já bych především chtěla zdůraznit, že generální prevence není jenom odstrašení od páchání dalších podobných činů, to je výchova celé společnosti. A v tomto směru jsem hluboce přesvědčena, že rozsudek bude mít pozitivní vliv. Jednak na celou společnost, které stát dává najevo, co je naprosto nepřípustné, a proč je to nepřípustné. A já osobně se domnívám, že to bude mít i pozitivní vliv na pokles počtu těchto činů. V minulých letech, i když byli pachatelé vypátráni, odpověď justice nebyla dostačující.

Dá se tedy tento rozsudek považovat za svým způsobem precedenční z hlediska české justice?

Nepovažuji ho za  precedenční, protože nemáme precedenční právo. Znovu zdůrazňuji, že jde především o postoj státu k takto nebezpečným jevům.