Delegáti ze 193 států OSN schválili v sobotu v japonském městě Nagoja mezinárodní úmluvu o ochraně lesů, korálových útesů a dalších ohrožených ekosystémů. Stalo se tak na závěr čtrnáctidenního summitu. Rozvinuté a rozvojové země se tentokrát shodly nejen na obecné potřebě efektivního postupu proti ničení přírody a zastavení rapidního úbytku biodiverzity, ale i na rámcových opatřeních pro příští desetiletí.

Jádro úmluvy — takzvané Aičijské cíle, pojmenované podle provincie, v níž Nagoja leží — zavazuje všechny signatáře k vytvoření národních plánů na ochranu biodiverzity, snížení úbytku genetické rozmanitosti v zemědělství, ochraně lesů a korálových útesů, konzervaci rozsáhlejších pevninských i mořských území a trvale udržitelnému rybolovu.

Bylo též dohodnuto, že se stávající plocha přírodních rezervací rozšíří z deseti procent pevniny na sedmnáct a z jednoho procenta oceánů na deset.

Stejně důležitou nebo možná i zásadnější dohodu přitom představuje Nagojský (přidružený) protokol. Podle něj by se měly přerozdělovat vysoké výdělky rozvinutých států a převážně chemických a farmaceutických firem, jež využívají genové zdroje rozvojových zemí.

„Tohle je den, který bychom měli oslavovat,“ prohlásil ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner poté, co byla dohoda podepsána po téměř dvou týdnech složitých rozhovorů.

„Ode dneška bude naše země přispívat k ochraně biodiverzity a s naší technologií a poznatky podporovat rozvojové země ve snaze implementovat Nagojský protokol,“ shrnul závazky bohatých států japonský ministr zahraničí Seidži Maehara.