Delegáti ze 193 států OSN schválili v sobotu v japonském městě Nagoja mezinárodní úmluvu o ochraně lesů, korálových útesů a dalších ohrožených ekosystémů. Stalo se tak na závěr čtrnáctidenního summitu. Rozvinuté a rozvojové země se tentokrát shodly nejen na obecné potřebě efektivního postupu proti ničení přírody a zastavení rapidního úbytku biodiverzity, ale i na rámcových opatřeních pro příští desetiletí.

Jádro úmluvy — takzvané Aičijské cíle, pojmenované podle provincie, v níž Nagoja leží — zavazuje všechny signatáře k vytvoření národních plánů na ochranu biodiverzity, snížení úbytku genetické rozmanitosti v zemědělství, ochraně lesů a korálových útesů, konzervaci rozsáhlejších pevninských i mořských území a trvale udržitelnému rybolovu.

Bylo též dohodnuto, že se stávající plocha přírodních rezervací rozšíří z deseti procent pevniny na sedmnáct a z jednoho procenta oceánů na deset.

Stejně důležitou nebo možná i zásadnější dohodu přitom představuje Nagojský (přidružený) protokol. Podle něj by se měly přerozdělovat vysoké výdělky rozvinutých států a převážně chemických a farmaceutických firem, jež využívají genové zdroje rozvojových zemí.

„Tohle je den, který bychom měli oslavovat,“ prohlásil ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner poté, co byla dohoda podepsána po téměř dvou týdnech složitých rozhovorů.

„Ode dneška bude naše země přispívat k ochraně biodiverzity a s naší technologií a poznatky podporovat rozvojové země ve snaze implementovat Nagojský protokol,“ shrnul závazky bohatých států japonský ministr zahraničí Seidži Maehara.

USA opět chybí

Nagojský protokol stanovuje základní pravidla pro kooperaci zemí ve sdílení a přístupu ke genetickým zdrojům včetně rostlin, hub nebo patogenů. Na podobné strategii se zástupci mezinárodního společenství nemohli dohodnout osmnáct let kvůli tématům jako je obchod, zdraví, tradiční medicína nebo věda.

Rozvinuté země a nadnárodní korporace musí od vstoupení protokolu v platnost kompenzovat používání genetického materiálu a tradičních medicín, které byly v minulosti patentovány. K podobným účelům bude pravděpodobně vytvořen speciální fond, jenž budou moci rozvojové země využívat na vědecký výzkum nebo ekologické projekty.

Přestože cíle dohody by mohly být podle některých ekologických skupin ambicióznější, hodnotí uzavření dohody jako úspěch i většina environmentalistů. Podle vyjádření předních ochránců přírody obnovil Nagojský summit naději, že je OSN přeci jen schopna učinit něco zásadního pro zvládání ekologických problémů planety. Spojené národy si tak dle agenturních komentářů alespoň trochu napravily pověst po krachu loňského klimatického summitu v Kodani.

„Vlády vyslaly silné poselství, že ochrana zdraví naší planety má v mezinárodní politice místo a země jsou připravené se spojit v boji za záchranu Země,“ řekl ředitel organizace WWF International Jim Leape.

Jedněmi z mála delegátů, kteří všeobecné nadšení nesdíleli, byli zástupci organizace Greenpeace. Ti novinářům připomněli, že mnohé cíle Nagojského summitu byly na nátlak Číny a dalších rozvojových států zmírněny.

Největším nedostatkem dohody ovšem dle Greenpeace zůstává, že se k ní nepřipojily Spojené státy. Ty jsou zároveň jednou z mála zemí, které dodnes neratifikovaly ani základní Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti (CBD).

Obhájci politiky Spojených států vysvětlují tuto zdrženlivost poukazem na skutečnost, že v USA je zvykem ratifikované dohody přísně dodržovat, zatímco v jiných zemích (zejména asijských) je přístup volnější. Američtí zákonodárci tak ratifikaci odkládají, neboť se bojí, že firmy ze států s pragmatičtějším přístupem k závazkům by v případě vstupu globální dohody v platnost získaly nad americkými konkurenční výhodu.

Podle kritiků jde ale jen o klasickou výmluvu a američtí kongresmani jednoduše hájí zájmy spřízněných korporací.

Další informace:

The Guardian Biodiversity talks: Ministers in Nagoya adopt new strategy

AFP UN Seals Historic Treaty to Protect Ecosystems

Japan Times COP10 background: What is COP10?

Japan Times COP10 signs off on protocol