„Je třeba se bránit pseudoliberálním tendencím, které chtějí hodnotit školství jen na základě konkurenceschopnosti, jež dělá ze vzdělání pouhý nástroj zaměstnanosti. Pokud budeme chápat vzdělání jen jako nástroj k něčemu, takto ho instrumentalizovat, tak jsme s ideou evropské vzdělanosti de facto skončili,“ prohlásil na debatě o Reformě vysokoškolského vzdělávání proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Štěpán Špinka.

Debata se uskutečnila v prostorách Karlovy univerzity pod hlavičkou Spolku studentů historie. Panelisté hovořili o terciárním vzdělávání především v kontextu evropských změn a fungování tzv. Boloňského procesu, o problematice školného, rizicích pronikání kapitálu do veřejných škol a možnostech, jak se současným tendencím účinně bránit.

Jaké vysoké školství vlastně chceme?

Proděkan Špinka nejprve vyjmenoval některé současné bolesti českého školství, které stále není dostatečně otevřené a zůstává v pasti jisté provinciality. U Boloňského procesu však není zřetelné, jakou jednotu chce v rámci evropského vzdělávání vytvářet, zatím sklouzává spíš do technických jednotlivostí, což není šťastné.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek upozornil, že čeští reformisté, kteří vytvořili tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání, Boloňský proces vůbec nebyli schopni reflektovat. „V Bílé knize se tento výraz objevuje snad jen jednou a není přítomen ani obsahově. Kdybych byl zlý, řekl bych, že Boloňskému procesu na ministerstvu školství rozumí tak asi tři lidé," podotkl Jašurek.