Skoro jeden a půl miliardy dolarů v americké pomoci na budování a rekonstrukci afghánské infrastruktury může být ohroženo rozhodnutím prezidenta Hamida Karzáího o rozpuštění všech soukromých bezpečnostních agentur v zemi. Zahraniční stavební společnosti totiž na ochraně zahraničních agentur trvají a domnívají se, že srpnový prezidentský dekret by mohl ohrozit bezpečnost jejich pracovníků.

Některé z firem by podle amerického diplomata, citovaného deníkem Washington Post, mohly odejít již na konci října. Kdyby se předpověď potvrdila, poškodila by Karzáího bezpečnostní strategie fakticky celou protipovstaleckou strategii a ohrozila důležité humanitární a rozvojové projekty, píší v prohlášení zainteresované zahraniční společnosti.

Podle odhadů agentury OSAC, jenž hájí zájmy soukromých investorů na americkém ministerstvu zahraničí, by z celkového objemu pomoci za více než pět miliard dolarů mohl Afghánistán přijít skoro o třetinu. Podle organizace by bylo ukončeno osmnáct velkých projektů na zlepšení infrastruktury a zemědělskou pomoc za přibližně 1,4 miliardy dolarů.

Karzáího zákaz by měl vstoupit v platnost 17. prosince. Podle prezidenta pracují soukromé bezpečnostní agentury netransparentně, některé fungují jako soukromé armády a mají na svědomí mnohé bezpečnostní incidenty. Podle některých zahraničních diplomatů jsou ale Karzáího pohnutky jiné.

„Potřeboval na nás nějakou páku poté, co jsme ho začali tlačit ohledně korupce,“ řekl deníku Guardian nejmenovaný zástupce americké administrativy. „Bezpečnostní agentury jsou na to perfektní, protože ví, že bez nich nemůžeme existovat.“

Jiní diplomaté považují Karzáího rozhodnutí spíše za projev prezidentova stylu vládnutí, pro nějž je typická neochota věci dopředu konzultovat s postiženou stranou.

Velení Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly NATO (ISAF) Karzáího záměr veřejně podpořilo, ale implementaci zákazu označilo za příliš rychlou. Realizaci takového plánu je údajně zvykem rozkládat do několika let.

„Afghánská policie nemá doposud kapacity na převzetí úkolů bezpečnostních agentur,“ řekl jeden ze zástupců ISAF deníku Guardian. „Lidé, kteří tuto práci nyní dělají, dostávají mnohem větší plat, než si vláda může dovolit. Nemyslím si, že policisté jsou ti, kteří by tu práci měli dělat.“

Prezident Karzáí již na nátlak ISAF a Spojených států udělil výjimky společnostem, které poskytují ochranu zahraničním ambasádám a diplomatům. Na svých místech mohou zůstat také agentury, které střeží zahraniční vojenské základny a sklady. Žádosti stavebních a jiných společností, které zaručují utracení rozvojových dotací, ale prozatím zůstávají oslyšeny.

Další informace:

The Guardian Hamid Karzai's crackdown on private security puts $1bn Afghan aid at risk

AFP Security row threatens Afghan reconstruction: report

AFP Some private security firms to stay in Afghanistan