Afghánský prezident Hamid Karzáí v televizním rozhovoru poprvé oficiálně potvrdil existenci neoficiálních setkání a vyjednávání zástupců afghánské vlády a velitelů povstaleckého hnutí Tálibán. Neoficiální rozhovory se podle Karzáího vedou již nějakou dobu a mají za úkol ukončit devítiletou válku s povstalci.

„Mluvili jsme s Tálibánem jako vesničan s vesničanem, v takovém stylu,“ řekl Karzáí v pořadu Larryho Kinga na CNN. Minulý týden zveřejnil americký deník Washington Post a britský Guardian zprávy o tom, že afghánská vláda vyjednává se zástupci obávané Hakkáního sítě a organizace Kvéta Šúra, které předsedá vůdce Tálibů mulla Umar.

Rozhovor s Karzáím byl odvysílán den po jmenování bývalého afghánského prezidenta Burhanuddína Rabbáního předsedou nové mírové rady, která by měla dohlížet na všechny oficiální styky s Tálibánem.

„Nyní když byla ustanovena mírová rada, budou tyto rozhovory pokračovat, oficiálně a pečlivěji,“ řekl Karzáí v rozhovoru. „Prozatím se nic takového nestalo, ale doufáme, že (oficiální rozhovory) začnou co nejdříve,“ dodal.

Hnutí Tálibán ale v poslední době stupňuje své útoky a nejspíše nemá motivaci se vzdát nebo přistupovat k vyjednávání. Ve čtvrtečním prohlášení napsali zástupci Tálibánu, že kontrolují tři čtvrtiny země a jejich džihád je nyní nejsilnější vůbec. To by potvrzovaly i americké odhady počtu povstalců. Ty údajně stouply ze čtyř tisíc v roce 2003 na nynějších přibližně dvacet pět tisíc bojovníků.

Nesplnitelné podmínky

Hnutí Tálibán má pro vstup do oficiálních rozhovorů několik podmínek. První z nich je zveřejnění jasného a závazného harmonogramu pro odchod aliančních vojsk ze země. Druhou podmínkou je propuštění všech vězněných povstalců a také vyškrtnutí všech náboženských organizací (takže i Tálibánu) ze seznamu teroristických hnutí.

Podle vyjádření Josefa Krause z Centra pro bezpečnostní a strategická studia pro Rádio Česko je ale zveřejnění jasného harmonogramu pro Američany nepřijatelné. Pokud by řekli kdy odejdou, Tálibán by mohl přehodnotit svou strategii a s rozšířením povstáním počkat, až budou američtí vojáci pryč.

Podmínky pro mírové rozhovory má ale i mírová rada afghánské vlády. Ta pro změnu požaduje, aby povstalci složili zbraně, přijali ústavu země, vzdali se násilí a styků s teroristickou organizací al-Káida. Za to by dostaly možnost podílet se na správě země a sloužit ve státních ozbrojených složkách.

„Co by ale Tálibán získal tím, že na jednání přistoupí a dostane místo ve vládě?“ ptá se Daad Núrání, afghánský analytik a spisovatel. „Tálibán se považuje za vítěze války od té doby, co získal kontrolu nad jihem a východem země a pronikl na sever. Pod takovými podmínkami bych nazval naději vtipem,“ dodal.

Podmínky ze strany afghánské vlády dokonce podle Núráního odradily bývalého vysoce postaveného velitele Tálibánu Abdula Saláma Zaífa od účasti v Karzáího mírové radě. Ten byl údajně již v minulosti prostředníkem některých neoficiálních jednání.

„Tálibán neuznává Karzáího vládu a ta přitom říká ‚pojďte k nám, vzdejte se a přijměte ústavu‘,“ řekl bývalý premiér Amad Šáh Ahmadzai. „Takto to fungovat nebude. Takto se mír nedělá.“

Zásoby znovu proudí