Afghánský prezident Hamid Karzáí v televizním rozhovoru poprvé oficiálně potvrdil existenci neoficiálních setkání a vyjednávání zástupců afghánské vlády a velitelů povstaleckého hnutí Tálibán. Neoficiální rozhovory se podle Karzáího vedou již nějakou dobu a mají za úkol ukončit devítiletou válku s povstalci.

„Mluvili jsme s Tálibánem jako vesničan s vesničanem, v takovém stylu,“ řekl Karzáí v pořadu Larryho Kinga na CNN. Minulý týden zveřejnil americký deník Washington Post a britský Guardian zprávy o tom, že afghánská vláda vyjednává se zástupci obávané Hakkáního sítě a organizace Kvéta Šúra, které předsedá vůdce Tálibů mulla Umar.

Rozhovor s Karzáím byl odvysílán den po jmenování bývalého afghánského prezidenta Burhanuddína Rabbáního předsedou nové mírové rady, která by měla dohlížet na všechny oficiální styky s Tálibánem.

„Nyní když byla ustanovena mírová rada, budou tyto rozhovory pokračovat, oficiálně a pečlivěji,“ řekl Karzáí v rozhovoru. „Prozatím se nic takového nestalo, ale doufáme, že (oficiální rozhovory) začnou co nejdříve,“ dodal.

Hnutí Tálibán ale v poslední době stupňuje své útoky a nejspíše nemá motivaci se vzdát nebo přistupovat k vyjednávání. Ve čtvrtečním prohlášení napsali zástupci Tálibánu, že kontrolují tři čtvrtiny země a jejich džihád je nyní nejsilnější vůbec. To by potvrzovaly i americké odhady počtu povstalců. Ty údajně stouply ze čtyř tisíc v roce 2003 na nynějších přibližně dvacet pět tisíc bojovníků.

Nesplnitelné podmínky

Hnutí Tálibán má pro vstup do oficiálních rozhovorů několik podmínek. První z nich je zveřejnění jasného a závazného harmonogramu pro odchod aliančních vojsk ze země. Druhou podmínkou je propuštění všech vězněných povstalců a také vyškrtnutí všech náboženských organizací (takže i Tálibánu) ze seznamu teroristických hnutí.

Podle vyjádření Josefa Krause z Centra pro bezpečnostní a strategická studia pro Rádio Česko je ale zveřejnění jasného harmonogramu pro Američany nepřijatelné. Pokud by řekli kdy odejdou, Tálibán by mohl přehodnotit svou strategii a s rozšířením povstáním počkat, až budou američtí vojáci pryč.

Podmínky pro mírové rozhovory má ale i mírová rada afghánské vlády. Ta pro změnu požaduje, aby povstalci složili zbraně, přijali ústavu země, vzdali se násilí a styků s teroristickou organizací al-Káida. Za to by dostaly možnost podílet se na správě země a sloužit ve státních ozbrojených složkách.

„Co by ale Tálibán získal tím, že na jednání přistoupí a dostane místo ve vládě?“ ptá se Daad Núrání, afghánský analytik a spisovatel. „Tálibán se považuje za vítěze války od té doby, co získal kontrolu nad jihem a východem země a pronikl na sever. Pod takovými podmínkami bych nazval naději vtipem,“ dodal.

Podmínky ze strany afghánské vlády dokonce podle Núráního odradily bývalého vysoce postaveného velitele Tálibánu Abdula Saláma Zaífa od účasti v Karzáího mírové radě. Ten byl údajně již v minulosti prostředníkem některých neoficiálních jednání.

„Tálibán neuznává Karzáího vládu a ta přitom říká ‚pojďte k nám, vzdejte se a přijměte ústavu‘,“ řekl bývalý premiér Amad Šáh Ahmadzai. „Takto to fungovat nebude. Takto se mír nedělá.“

Zásoby znovu proudí

Pákistánská vláda mezitím znovu otevřela důležitý hraniční přechod Torcham na severozápadě země, jenž leží na hlavní zásobovací trase aliančních vojsk v Afghánistánu. Do země tak mohou konečně projet stovky cisteren a nákladních vozů NATO.

Islamabád se cestu rozhodl uzavřít před jedenácti dny, na protest proti americkému leteckému útoku, při kterém zemřeli na hranicích s Afghánistánem dva pákistánští vojáci. Svoje rozhodnutí vláda přehodnotila až poté, co se americká velvyslankyně v Pákistánu Anne Pattersonová za útok jménem amerických občanů omluvila a vyjádřila lítost nad pákistánskými ztrátami.

Další informace:

AFP Karzai confirms holding talks with Taliban

Reuters Analysis: Karzai's push for Afghan peace a distant dream

AFP Former Afghan president heads peace council

AFP NATO Afghan supplies resume at Pakistan border