O tomto víkendu se v České republice uskuteční vedle senátních i komunální volby. Navzdory faktu, že jsou obecně pokládány za volby druhého řádu, mají vliv nejen na místní situaci, ale zprostředkovaně vždy i na celostátní politiku. Spokojenost či nespokojenost s politikou na celostátní úrovni se do výsledků voleb rovněž vždy odráží, a to zejména ve větších městech.

Jakoukoli zevšeobecňující prognózu volebních výsledků, případně jejich dopadu na celostátní poměry, ovšem problematizuje ten fakt, že v případě komunálních voleb máme co do činění s více než šesti tisícovkami volebních jednotek. Podle vedoucího katedry politologie na FSS MU v Brně Stanislava Balíka má komunální politika tolik podob, kolik je obcí, a totéž platí i pro komunální volby.

„Problémem celostátně spočítaných výsledků je rozdílná váha hlasu voliče v závislosti na velikosti místa jeho bydliště,“ uvedl Stanislav Balík. V některých obcích tak ke zvolení v roce 2006 stačilo jedenadvacet hlasů, zatímco vítěz pražských voleb Pavel Bém jich musel získat 221 699.

„Právě z tohoto důvodu se mohlo stát,“ doplňuje šéf brněnské katedry politologie, „že nezávislí kandidáti různých forem získali 63,5 % mandátů, avšak potřebovali k tomu pouhých 16 % hlasů, zatímco ODS svých 34,9 % hlasů dokázala přetavit jen v 10 % mandátů.“

Podle Balíka tak lze jen těžko jednoduše seřadit více jak šest tisíc samosprávných jednotek do velikostních kategorií tak, abychom jasně viděli rozdíl v podpoře jednotlivých stran v závislosti na velikosti obce. „Jednoduchým, byť ne zcela přesným nástrojem je separátní zkoumání zastupitelstev obecních, městských, statutárních či zastupitelstva hlavního města,“ napsal po posledních komunálních volbách politolog Stanislav Balík.

Pražský plebiscit o vládě

Zatímco v obecních zastupitelstvech disponují pravidelnou a čím dál výraznější převahou kandidátní listiny nezávislých seskupení, která tu v roce 2006 obdržela 70 % hlasů, tak v městských zastupitelstvech se situace srovnává ve prospěch etablovaných politických stran.

Před čtyřmi lety tu dominovali občanští demokraté se ziskem 26,6 % hlasů (2478 mandátů), druzí skončili nezávislí různých forem se ziskem přibližně 20 % hlasů (2300 mandátů). Druhou nejsilnější politickou stranou ve městech se pak stala ČSSD s 16,3 % hlasů (1381 mandáty), následovaná komunisty (13,4 %, 1196 mandátů) a lidovci (9,35 %, 850 mandátů).

V případě statutárních měst je situace již zcela obrácená ve prospěch parlamentních stran. Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořákové mohou mít komunální volby v těchto městech — avšak beze zbytku to podle jejího názoru platí pouze o Praze — povahu plebiscitu o spokojenosti voličů s vládou.

Zákonitou převahu zavedených partají ve statutárních městech pak potvrzují poslední výsledky komunálních voleb, ve kterých zvítězili občanští demokraté se ziskem 35,73 % hlasů a téměř dvou pětin mandátů (364), na druhém místě skončili sociální demokraté, které volilo 21,74 % občanů (obdrželi tak 226 mandátů), třetí skončila KSČM (13,05 %, 140) a čtvrtí lidovci (6,48 %, 43). Zelení získali v roce 2006 sice více hlasů (6,3 %) než nezávislí, zato ale méně mandátů (3,1 %).

Podle námi oslovených expertů by mohl letošní výsledek komunálních voleb napovědět o tendencích a stabilitě celostátní politiky pouze při splnění jednoho ze dvou předpokladů. Prvním je přenos celostátních témat do předvolební kampaně.

Druhým pak případná drtivá porážka jedné ze stran vládní koalice ve volbách do pražského magistrátu, jež by způsobila vnitrostranické pnutí, jejímž důsledkem by bylo zpochybnění mandátu předsedy a místopředsedů poražené strany. Politologové se nicméně neshodují ve svých očekáváních.

Podle Vladimíry Dvořákové Pražané v komunálních volbách hlasují o vládě. Avšak podle jejího mínění bude mít zdejší výsledek komunálních voleb dopad na vládu pouze v případě drtivé porážky občanských demokratů. Tomu ostatně přizpůsobila podle Pavla Šaradína kampaň například TOP 09, která je v menších městech a obcích podle jeho názoru v podstatě neviditelná.

„Řekl bych, že Miroslav Kalousek vsadil vše na výsledek voleb v Praze a zisk pozice pražského primátora, případně na úspěch v dalších velkých, a tedy mediálně sledovaných městech. Kalousek totiž ví, že pokud jeho TOP 09 ve velkých městech uspěje, může se etablovat mezi stabilní prvky stranické soustavy a odvrátit tak osud podobný Unii svobody či ODA,“ uvedl pro Deník Referendum Pavel Šaradín.

Podle Šaradína tak sice občanští demokraté výrazně ztratí, avšak v celkovém přepočtu hlasů na mandáty se stanou vítězem voleb. „Trend oslabování pozic občanských demokratů bude nejspíše pokračovat, ale podle mého soudu to bezprostředně vládní stabilitu neovlivní,“ myslí si Pavel Šaradín.

Podle Dvořákové by k tomu mohlo dojít pouze v případě opravdu drtivé porážky ODS. „Nicméně si myslím, že taková situace bezmála jistě nenastane u ODS a pravděpodobně ani u další koaliční strany, Věcí veřejných. Pozicí Petra Nečase uvnitř strany tyto volby neotřesou a myslím, že ustojí i výrazný propad hlasů, neboť ve vedení občanských demokratů je krátce a například od pražské ODS se vcelku otevřeně a opakovaně distancoval,“ uvedla Vladimíra Dvořáková pro Deník Referendum.

V případě výrazného neúspěchu může podle Dvořákové dojít k panice i u Věcí veřejných. „Pokud neuspějí, mohou si to vykládat jako daň za vládní angažmá, a tudíž může uvnitř strany docházet k různým tlakům, jejichž cílem může být změna dlouhodobé strategie. Nicméně si myslím, že Věci veřejné jsou z povahy věci stranou, která dá pragmaticky přednost pokračování koaličního vládnutí. Díky němu mají totiž přístup k informacím, rozličné konexe a mnohé další výhody,“ uvažuje politoložka.

S Dvořákovou nicméně ani v jednom bodě nesouhlasí politolog Jiří Pehe. Podle jeho názoru bude mít výsledek komunálních voleb jednoznačný dopad na vládní politiku. „Je třeba si uvědomit, že koaliční vládu tvoří jedna zavedená a dvě nové strany, které nejsou navzdory květnovému úspěchu etablovanými prvky stranického systému České republiky,“ uvedl Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle Peheho uspěly například Věci veřejné díky populistickému předvolebnímu mixu slibů, jehož součástí byl silný antiestablishmentový akcent kritizující všechny dlouholeté politiky v podstatě všech etablovaných stran. „S těmito dinosaury — jak je Věci veřejné nazývaly — sedí nicméně teď v neoliberální vládní koalici, což pro ně může mít především ve volbách do pražského magistrátu devastující účinky,“ myslí si politolog Pehe.

Podle Peheho tak po pravděpodobném volebním neúspěchu dojde uvnitř strany Věci veřejné k introspekci a na rozdíl od Dvořákové si myslí, že to může mít dalekosáhlé důsledky pro jejich další působení ve vládě Petra Nečase.

„Zatímco ve sněmovních volbách sbíraly Věci veřejné protestní hlasy nespokojených voličů, tentokrát s těmito hlasy kvůli účasti ve vládě počítat nemohou. Proto není nepravděpodobný scénář, kdy uvnitř strany po drtivé porážce dojde k panice, jejímž východiskem může být odchod z vládní koalice,“ uvedl pro Deník Referendum Jiří Pehe.

Podobná situace může nastat i u občanských demokratů. Je totiž nepochybné — a v tom se všichni oslovení politologové shodují — že výsledek voleb v Praze lecos napoví o vyhlídkách TOP 09 a ODS na ovládnutí pravé strany české stranické soustavy. „V Praze jsou letošní volby ve znamení souboje o pozici hegemona na pravici,“ charakterizuje situaci Pehe, podle jehož názoru pravděpodobně ani jedna strana výrazně neprohraje.

Avšak na rozdíl od Šaradína a Dvořákové si Pehe myslí, že případná — byť nikoli přímo zdrcující — výraznější porážka občanských demokratů může způsobit uvnitř ODS pnutí. „Uvědomme si, že Nečas získal mandát předsedy strany se slibem, že zabrzdí propad občanských demokratů. Avšak největším poraženým květnových voleb byla právě ODS, neboť oproti volbám v roce 2006 ztratila více než 800 tisíc voličů, tedy nejvíce ze všech partají,“ upozorňuje na podstatnou okolnost květnových voleb Pehe.

A právě to, že občanští demokraté nakonec sestavili vládu v čele se svým předsedou, značně podle Peheho zastínilo stav, ve kterém se strana nachází. „Občanští demokraté jsou programově vyprázdnění, bez identity a v rozkladu. Pokud Nečas utrpí druhou výraznou porážku v průběhu několika měsíců,“ uvažuje Jiří Pehe, „začne postupně ztrácet ve straně vliv, octne se pod silným tlakem spolustraníků, kteří byli doposud zvyklí na bohaté čerpání peněz z veřejných zakázek, což může nakonec otřást předsednickým mandátem Petra Nečase, a tedy i jeho pozicí premiéra.“

Budou se opakovat vládní koalice na místních úrovních?

V komunálních volbách roce 2006 se stala nečekaným fenoménem nadpoloviční zastupitelská většina jedné strany v některých statutárních městech a v Praze. V poměrném systému, který zpravidla jen výjimečně produkuje jednobarevné vládní většiny, se totiž občanským demokratů podařilo sestavit jednobarevnou radu v Kladně, Českých Budějovicích, Děčíně, Teplicích, Hradci Králové a Praze. To vše navíc v situaci, kdy jejich soupeři obvykle obdrželi patnácti až dvacetiprocentní zisky.

Tato situace se zdá být vzhledem k existenci TOP 09 po letošních volbách krajně nepravděpodobná, ba vyloučená. Současně lze vzhledem k souboji na pravici mezi TOP 09 a ODS očekávat časté utváření koalic přes politický střed.

Je totiž otázkou, jakou strategii zvolí především občanští demokraté: zda jít v případě příznivých výsledků do koalic s TOP 09 a nenechat ji tak profitovat ze svým způsobem pro voliče čitelnější opoziční rétoriky, či naopak utvářet většiny se sociálními demokraty a pokusit se před voliči prezentovat případnými vládními úspěchy?

Podle politologů je v každém případě pravděpodobné, že se nebude na komunální úrovni reprodukovat konstelace podobná květnovým volbám. „Podle mého mínění jsou sice TOP 09 a ODS soupeři na pravici, avšak očekávám, že tam, kde to půjde, se pokusí utvořit většinu i na komunální úrovni. Podle mne se budou naopak snažit o vyšachování Věcí veřejných,“ uvedla například Vladimíra Dvořáková.

I Pavel Šaradín si myslí, že pro občanské demokraty bude výhodnější, pokud se TOP 09 ušpiní mocí. „Navíc mám za to, že obě partaje budou dávat přednost programově čistým koalicím,“ uvedl politolog Šaradín pro Deník Referendum.

Podle Peheho je naopak zřejmé, že kampaň TOP 09 vykresluje občanské demokraty jako stranu propojenou s mafiánskými praktikami, a proto s ní nebudou chtít za každou cenu koalovat. To potvrzuje například úterní prohlášení českobudějovických zástupců TOP 09. Ti se rozhodli veřejně prohlásit, že ať dopadnou volby jakkoli, povolební spolupráce na budějovické radnici s ODS je pro ně vyloučená.

„Vzhledem k dlouhodobé provázanosti komunálních politiků ODS s nejrůznějšími zájmovými skupinami a mocenským vlivem místních kmotrů nepřipadá případná koaliční spolupráce v úvahu," vysvětlil novinářům kandidát TOP 09 na českobudějovického primátora Tomáš Bouzek.

Lídr kandidátky Tomáš Bouzek k tomu sice dodal, že vnímá občanské demokraty jako přirozeného koaličního partnera, který je TOP 09 programově nejbližší. Věří proto, „že v místní ODS dojde k takovým změnám, které do budoucna umožní koaliční spolupráci. Nyní to možné není,“ doplnil lídr TOP 09. Bez zajímavosti na tomto postupu není, že vedení TOP 09 na úterním jednání stanovisko budějovické organizace podpořilo.

„Pro TOP 09 a ČSSD bude sice složité vysvětlovat svým voličům společné koalice, přesto si myslím, že tu bude tendence obcházet občanské demokraty,“ myslí si Jiří Pehe a dodává, že se po volbách nepochybně dočkáme v mnoha městech velice nepravděpodobných koalic.

Povolební vyjednávání budou ale rovněž zkouškou programové zásadovosti ČSSD. Místní oligarchové z ODS si mnohde budou chtít zachránit vliv velkými koalicemi a bude závažným sdělením o principiálnosti ČSSD, nakolik tomuto vábení odolá. Například v Mostě nebo ve Zlíně je o ČSSD bohužel známo už předem, že žádnou naději na zlepšení místní situace nepředstavuje.

Specifickou a zvláště významnou úlohu v tomto ohledu rovněž sehraje Praha. Z mnoha stran prosakují zprávy o úmyslu pražských sociálních demokratů vyšachovat po volbách idealistu Dienstbiera a uzavřít s ODS velkou koalici, která by kmotrům v obou dvou stranách garantovala možnost dál okusovat městský rozpočet a těžit různé výhody z rozdělování zakázek.

Zprávy o tom, na kolik milionů si přišel Petr Hulinský jako šéf magistrátní opozice, jsou skutečně vážným varováním.

Výstřední koalice nadějí

Přesto v mnoha městech pohlížejí na ČSSD i mnozí pravicově orientovaní voliči s nadějí, jako na součást pestrých koalic, které ukončí korupční vládnutí ODS.

Podle Jiřího Peheho těmto všeobjímajícím koalicím nahraje i souboj TOP 09 a ODS, z něhož v mnoha městech budou právě sociální demokraté profitovat . „Nejenže se nebude opakovat dominance ODS v mnoha městech, nýbrž naopak předpokládám, že tu dojde oproti výsledkům v roce 2006 k posílení pozic ČSSD,“ doplnil Pehe své úvahy.

I Vladimíra Dvořáková si myslí, že především v regionech s tíživou sociální situací můžou sociální demokraté výrazněji uspět. „Například na Ostravsku je očekávatelné, že voliči preferují strany s ohledem na svou sociálně-ekonomickou situaci,“ myslí si Dvořáková. Jiří Pehe ji pak doplňuje, že ČSSD má podle jeho názoru dobré vyhlídky na celé Moravě. Rovněž podle Šaradína je jisté, že sociální demokraté neustoupí z pozic, jež získali v roce 2006.

Sociální demokraté tak pravděpodobně potvrdí dlouholetý trend svých výsledků v komunálních volbách. Zatímco těsně po roce 1990 na komunální úrovni téměř neexistovali, postupně se etablovali v menších obcích a v posledních volbách před čtyřmi lety se dokonce přesunula část jejich voličů z menších do větších měst, když jediným typem zastupitelstev, kde ČSSD tehdy posílila, byly právě statutární města (o tři procenta).

Opačný trend lze dlouhodobě sledovat u lidovců a zelených. Tendence lidoveckých zisků je v komunálních volbách již roky zřejmá. V roce 2006 KDU-ČSL přišla téměř o tisíc svých zastupitelů a poprvé od roku 1994 nezískala největší počet zastupitelů z politických stran. Oproti roku 1994 ztratila 2900 zastupitelů, tedy více než třetinu.

Ještě tristnější je pohled na zelené, kteří sice v roce 2006 zvýšili počet zastupitelů oproti volbám v roce 2002 ze 108 na 319 (podíl jejich hlasů činil 4,9 %), avšak od té doby jdou od porážky k porážce. Všichni politologové se shodují, že například zisk bezmála 12 % hlasů, kterým se mohli pochlubit v roce 2006 v Brně, je v letošních volbách čirou utopií.

Dosavadní průzkumy voličských preferencí totiž naznačují, že strany by si v komunálních volbách měly v celostátním měřítku v podstatě zachovat pořadí, v jakém se umístily při květnových volbách do Sněmovny. Vyhrát by měla ČSSD před ODS a TOP 09, druhou trojici tvoří KSČM, Věci veřejné a KDU-ČSL.

Podle průzkumu agentury SC&C pro Českou televizi by ODS obhájila přes ztrátu téměř poloviny hlasů své pražské prvenství se ziskem 28 procent hlasů, TOP 09 by dostala 25 procent. ČSSD podpořilo 15 procent dotázaných, KSČM devět procent a VV osm procent dotázaných. Průzkum dává v Praze šanci na zisk mandátů i koalici Strany zelených a SNK ED.

Podle SC&C by shodně po osmi procentech brněnských voličů dalo hlas KSČM a KDU-ČSL a šest procent Věcem veřejným. Podle SANEP by v jihomoravské metropoli skončily Věci veřejné s 8,7 procenta, lidovci by skončili až jako šestí.

Letošní volby tak mohou přivodit změnu konstelace v pravé části stranické soustavy. Především volby v Praze a dalších statutárních městech napoví, do jaké míry má TOP 09 šanci stát se etablovanou stranou, jak je její existencí ohrožená pozice občanských demokratů coby dominantní síly pravice a co to může znamenat pro stabilitu jejich společného vládnutí.

Sociální demokraté pak zůstanou nejspíše na svých pozicích z roku 2006, případně si mírně polepší. Výsledek lidovců a zelených pak patrně definitivně potvrdí jejich ústup na okraj české politiky.

V neposlední řadě lze očekávat pokračování vzestupné tendence počtu hlasů i mandátů pro tzv. nezávislé kandidáty. Občané — vzhledem ke stavu a vývoji politických stran — totiž na údajnou nezávislost stále slyší. Bez zajímavosti taktéž nebude, zda voliči svými preferenčními hlasy zamíchají s jednotlivými kandidátními listinami.

V mnoha městech, kromě Českých Budějovic a Prahy například i v Liberci, se mnozí voliči těší, že se konečně uzavře mnoho volebních období trvající vláda místní ODS opředené sítí klientských vazeb. Naděje voličů se tak mnohde upírají ke vzniku výstředních koalic mezi ČSSD a TOP 09. Jejich vznik bude na mnoha radnicích možný, ale vzhledem k moci místní ODS, bude častou zkouškou charakterové odolnosti obou dvou ideově si tak vzdálených stran.