O tomto víkendu se v České republice uskuteční vedle senátních i komunální volby. Navzdory faktu, že jsou obecně pokládány za volby druhého řádu, mají vliv nejen na místní situaci, ale zprostředkovaně vždy i na celostátní politiku. Spokojenost či nespokojenost s politikou na celostátní úrovni se do výsledků voleb rovněž vždy odráží, a to zejména ve větších městech.

Jakoukoli zevšeobecňující prognózu volebních výsledků, případně jejich dopadu na celostátní poměry, ovšem problematizuje ten fakt, že v případě komunálních voleb máme co do činění s více než šesti tisícovkami volebních jednotek. Podle vedoucího katedry politologie na FSS MU v Brně Stanislava Balíka má komunální politika tolik podob, kolik je obcí, a totéž platí i pro komunální volby.

„Problémem celostátně spočítaných výsledků je rozdílná váha hlasu voliče v závislosti na velikosti místa jeho bydliště,“ uvedl Stanislav Balík. V některých obcích tak ke zvolení v roce 2006 stačilo jedenadvacet hlasů, zatímco vítěz pražských voleb Pavel Bém jich musel získat 221 699.

„Právě z tohoto důvodu se mohlo stát,“ doplňuje šéf brněnské katedry politologie, „že nezávislí kandidáti různých forem získali 63,5 % mandátů, avšak potřebovali k tomu pouhých 16 % hlasů, zatímco ODS svých 34,9 % hlasů dokázala přetavit jen v 10 % mandátů.“

Podle Balíka tak lze jen těžko jednoduše seřadit více jak šest tisíc samosprávných jednotek do velikostních kategorií tak, abychom jasně viděli rozdíl v podpoře jednotlivých stran v závislosti na velikosti obce. „Jednoduchým, byť ne zcela přesným nástrojem je separátní zkoumání zastupitelstev obecních, městských, statutárních či zastupitelstva hlavního města,“ napsal po posledních komunálních volbách politolog Stanislav Balík.

Pražský plebiscit o vládě

Zatímco v obecních zastupitelstvech disponují pravidelnou a čím dál výraznější převahou kandidátní listiny nezávislých seskupení, která tu v roce 2006 obdržela 70 % hlasů, tak v městských zastupitelstvech se situace srovnává ve prospěch etablovaných politických stran.

Před čtyřmi lety tu dominovali občanští demokraté se ziskem 26,6 % hlasů (2478 mandátů), druzí skončili nezávislí různých forem se ziskem přibližně 20 % hlasů (2300 mandátů). Druhou nejsilnější politickou stranou ve městech se pak stala ČSSD s 16,3 % hlasů (1381 mandáty), následovaná komunisty (13,4 %, 1196 mandátů) a lidovci (9,35 %, 850 mandátů).

V případě statutárních měst je situace již zcela obrácená ve prospěch parlamentních stran. Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořákové mohou mít komunální volby v těchto městech — avšak beze zbytku to podle jejího názoru platí pouze o Praze — povahu plebiscitu o spokojenosti voličů s vládou.

Zákonitou převahu zavedených partají ve statutárních městech pak potvrzují poslední výsledky komunálních voleb, ve kterých zvítězili občanští demokraté se ziskem 35,73 % hlasů a téměř dvou pětin mandátů (364), na druhém místě skončili sociální demokraté, které volilo 21,74 % občanů (obdrželi tak 226 mandátů), třetí skončila KSČM (13,05 %, 140) a čtvrtí lidovci (6,48 %, 43). Zelení získali v roce 2006 sice více hlasů (6,3 %) než nezávislí, zato ale méně mandátů (3,1 %).

Podle námi oslovených expertů by mohl letošní výsledek komunálních voleb napovědět o tendencích a stabilitě celostátní politiky pouze při splnění jednoho ze dvou předpokladů. Prvním je přenos celostátních témat do předvolební kampaně.

Druhým pak případná drtivá porážka jedné ze stran vládní koalice ve volbách do pražského magistrátu, jež by způsobila vnitrostranické pnutí, jejímž důsledkem by bylo zpochybnění mandátu předsedy a místopředsedů poražené strany. Politologové se nicméně neshodují ve svých očekáváních.

Podle Vladimíry Dvořákové Pražané v komunálních volbách hlasují o vládě. Avšak podle jejího mínění bude mít zdejší výsledek komunálních voleb dopad na vládu pouze v případě drtivé porážky občanských demokratů. Tomu ostatně přizpůsobila podle Pavla Šaradína kampaň například TOP 09, která je v menších městech a obcích podle jeho názoru v podstatě neviditelná.

„Řekl bych, že Miroslav Kalousek vsadil vše na výsledek voleb v Praze a zisk pozice pražského primátora, případně na úspěch v dalších velkých, a tedy mediálně sledovaných městech. Kalousek totiž ví, že pokud jeho TOP 09 ve velkých městech uspěje, může se etablovat mezi stabilní prvky stranické soustavy a odvrátit tak osud podobný Unii svobody či ODA,“ uvedl pro Deník Referendum Pavel Šaradín.

Podle Šaradína tak sice občanští demokraté výrazně ztratí, avšak v celkovém přepočtu hlasů na mandáty se stanou vítězem voleb. „Trend oslabování pozic občanských demokratů bude nejspíše pokračovat, ale podle mého soudu to bezprostředně vládní stabilitu neovlivní,“ myslí si Pavel Šaradín.

Podle Dvořákové by k tomu mohlo dojít pouze v případě opravdu drtivé porážky ODS. „Nicméně si myslím, že taková situace bezmála jistě nenastane u ODS a pravděpodobně ani u další koaliční strany, Věcí veřejných. Pozicí Petra Nečase uvnitř strany tyto volby neotřesou a myslím, že ustojí i výrazný propad hlasů, neboť ve vedení občanských demokratů je krátce a například od pražské ODS se vcelku otevřeně a opakovaně distancoval,“ uvedla Vladimíra Dvořáková pro Deník Referendum.