Rozhovor s Jonášem Červinkou: Rap vždycky řešil sociální otázky
Jakub PatočkaJonáš Červinka alias Lipo z hiphopové kapely BPM vysvětluje Deníku Referendum okolnosti vzniku písně Pozdravy z Liberce.
Co bylo bezprostředním popudem k natočení klipu Pozdravy z Liberce?
Řekl bych, že toho bylo víc. Tím prvním je stav města. Vracívám se sem z Prahy, kde studuju, a vidím, čím město prochází, jak se mění. Je hořký sledovat, co se děje. Tím druhým popudem je nečinnost mladé generace, která je apatická. V klipu se záměrně stavím na levicovou pozici, aby mladí viděli, že i to je dnes možný.
Vznikl klip na žádost některé z kandidujících stran?
Vůbec s nikým z politiky jsem o tom do samotného vypuštění klipu nemluvil. Nemá to být ani součást žádného alba, track vznikl jako moje osobní občanská iniciativa.
Dělám hiphop. Hodně mě zaskočilo, že dost raperů natočilo před volbama v červnu agitační songy a klipy, aby mladí lidi šli volit pravici. Jako kdyby to byla jediná správná, a dokonce možná cesta! Opravdu mi vadil klip Přemluv bábu, z nějž čiší schematické, zjednodušující vidění světa. Myslím, že podle něj by si staří lidé neměli dělat o mladé generaci obrázek, ať už jeho autoři měli původní záměr jakýkoliv.
Rap vždycky řešil sociální otázky. Proto když dneska rapeři říkají: „jděte volit pravici, záleží na tom budoucnost naší země,“ připadá mi to úsměvný.
Viděls hudební klip volební liberecké ODS? To tě neinspirovalo?
Ne, to se úplně náhodou sešlo. Ale viděl jsem ho.
Jak bys ho charakterizoval hudebně?
Hudebně? Tak to je snad takový infantilní omyl, ne? Hudební škatulku pro to snad ani nejde najít. Ten klip je docela srandovní, ale když si člověk potom uvědomí, co všechno se tady děje, tak už to celkem sranda být přestává.
Ty ses už o tom zmínil, na tom tvém klipu je opravdu zajímavé, že je tak explicitně proti pravici. To se dneska moc nevidí.
Je to asi i podvědomá reakce na ten antilevicový diskurs, který se uchytil ve společnosti. Stýkám se s lidmi, kteří by levici podporovali, ale zatím to vždycky končí u nějakých kavárenských hovorů. Takže jsem se rozhodl vstoupit do veřejného prostoru a explicitně se vyjádřit.
Jistěže jsem to mohl napsat z neutrální pozice kritizující konkrétní radnici a bylo by to asi obecně pro mnohé přijatelnější, ale to jsem nechtěl. Šlo mi o to, aby v tom byla jasně ukotvená právě levicová pozice.
Psal o tom myslím Michael Hauser, že levice se musí přiučit od pravice a rozšiřovat si prostor. Když se cituje Marx, rozšiřuje se manévrovací prostor levice, když mladej raper jasně deklaruje levicovou pozici, ukazuje mladejm lidem, že to jde i jinak než všude slyšej. Ukazovat dnes mladým kritický, levicový postoj jako alternativu. Kam jsme se to dostali…
To upozadění veřejných zájmů, které vidím na úrovni komunální politiky, a prosazování zájmů soukromých, je reálně projevem konfliktu mezi levicovým a pravicovým přístupem. Když někdo říká, že kdyby vládla ČSSD, psal bych dnes o ní, říkám možná že jo, ale vidím, jak Liberec dnes doplácí na konkrétní důsledky logiky pravicové politiky.
Je ten track jen jednotlivost, nebo to ukazuje směr, který by se mohl promítnout do tvé tvorby dlouhodobě?
Je to možný, nějaký materiál mám, ale nechci se zase okleštit a dělat si z toho image. Hudba má pro mě hlavně jiné funkce.
Co mě k tomu vede, je totální naštvanost na zmatenost mladé generace, která vidí dění zjednodušeně. Už jsem to říkal v jednom rozhovoru: pokud se mladá generace přivine ke Schwarzenbergovi, místo aby protestovala, je něco špatně.
Máš pro svou muziku nějaké hudební vzory mimo rap?
Tak určitě, je toho hodně napříč žánry a většinou to není angažovaná hudba. Zároveň jsem ale odkojen hiphopovou muzikou, kde hlavní vzor jsou americké nezávislé hiphopové kapely, třeba The Roots. Ty jsou přirozeně nalevo, aniž by si z toho dělaly image jako třeba Rage Against the Machine. Vidí věci kriticky a například v době Bushovy vlády dokázali skvěle popsat, jaká je nálada ve společnosti.
Jeden kolega napsal ale velice zajímavý esej o tom, zda hiphop pomohl něco změnit v sociální oblasti, a dospívá k závěru, že bohužel odpadl. Hiphopeři na Slovensku teď dokonce v rámci předvolební kampaně prodávali své písničky malým liberálním stranám.
Říkáš otevřeně i to, koho v Liberci volit?
Neříkám, ani mě nenapadlo, že bych to udělal. Jsem přirozeně sympatizant ČSSD už od raného mládí, ale tady v Liberci nevidím autentické sociální demokraty. Když to řeknu tvrdě, tak poslední čtyři roky tady ODS porcovala město v koalici právě s ČSSD. Nejsou to osobnosti, kterým by člověk věřil, že je v politice drží nějaký ideál.
Ale nemusíme si jen stěžovat na vyprázdněnost politických programů. Stačí se otočit k lidem. Zjistíme, že v Liberci se ty špinavosti dějí s tichým souhlasem občanů. Liberec byl vždycky konzervativní usedlý město, chápu to ještě u starší generace, ale pokud se konformně chovají mladí, je to prostě tragédie.
A kdo třeba je takový autentický sociální demokrat v tvých očích?
Tak myslím, že třeba Vladimír Špidla. Můžeme ho kritizovat, ale ideál a určitou vizi si zachovává.
Máš už od mladých lidí v Liberci nějaké reakce?
Mám. Klip vyvolal rozruch jak u mladých, tak u starších, protože to prošlo i místními novinami. Někteří mě v diskusích hned pro jistotu nazvali komunistou, ale až na pár poznámek s podivem drtivě převládají pozitivní reakce. Lidem asi dochází trpělivost. Na Facebooku vznikla snad i nějaká skupina mladých sympatizantů „Pozdravů z Liberce“. Uvidíme, jak to za týden dopadne u voleb. I kdyby se nic radikálně nezměnilo, tak vůbec nelituju. Šel jsem do toho s nějakým očekáváním, to ale bylo mnohonásobně překonáno.