Ve Španělsku v září přišlo o práci dalších více než osmačtyřicet tisíc lidí a jejich celkový počet se tak vyšplhal nad čtyři miliony. Oznámilo to v pondělí tamní ministerstvo práce. Na vině je konec turistické sezony, která každoročně znamená přechodná pracovní místa pro řadu lidí ve službách. Proti loňskému září počet lidí bez práce vzrostl o 8,3 procenta, míra nezaměstnanosti se drží nad dvaceti procenty.

Jen během září se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 procenta, a bez práce tak bylo 4,018 milionu lidí. Září bylo zároveň už druhým měsícem v řadě, kdy se míra nezaměstnanosti zvyšovala, i když počet propuštěných se snížil z 80 367 lidí loni v září.

Španělsko mělo ve druhém čtvrtletí nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé eurozóně. Naproti tomu průměr míry nezaměstnanosti v šestnácti zemích eurozóny za srpen činil 10,1 procenta. Část ekonomů upozorňuje, že ve Španělsku by se mohla situace znovu zhoršit a země do konce letošního roku opět spadnout do recese.

Ze sektoru služeb v září ve Španělsku muselo odejít 53 585 lidí. Naopak ve stavebnictví, které je krizí zasaženo velmi tvrdě, se situace v září trochu zlepšila. Nezaměstnanost se tam dokonce snížila. Ve službách se ale počet zaměstnanců bude asi dál snižovat.

Španělská vláda předpokládá, že průměrná nezaměstnanost letos bude činit 19,8 procenta. Příští rok by ji chtěla snížit na 19,3 procenta. Aby se jí to podařilo, musí ale španělská ekonomika vykazovat růst. Ten je nutný i k tomu, aby země dokázala snížit deficit veřejných financí.

Za účelem snazšího přijímání zaměstnanců též vláda Josého Zapatera prosadila komplexní reformu pracovního práva, která zjednodušuje zaměstnanecké smlouvy, ruší některé z povinných zaměstnaneckých benefitů a usnadňuje propouštění.

Podle mínění odborových centrál však reforma krátí sociální práva, zvyšuje nejistotu a vposledku rozvrací mimoekonomickou základnu hospodářství. Na protest proti ní proběhla minulou středu celonárodní stávka.

Socialistický premiér Zapatero vyjádřil ochotu s odbory jednat, ale jen o podobě dalších reforem. Právě otevřenost pracovního trhu je z vládního pohledu spolu s růstem nezbytná k výhledovému poklesu nezaměstnanosti, a proto ji rušit nehodlá.