Vláda na nočním jednání společně s rozpočtem na rok 2011 schválila změny ve stavebním spoření a daních. Státní podpora spoření by měla od příštího roku klesnout o polovinu, pouze pro příští rok klesne daňová sleva na poplatníka. Premiér Petr Nečas o tom informoval na noční tiskové konferenci po jednání vlády. Rozpočet na příští rok, který ještě musí s ostatními změnami schválit Parlament, počítá se schodkem 135 miliard korun.

Vláda se také dohodla na střednědobých výdajových rámcích. Deficit veřejných financí by měl v roce 2012 být 3,5 procenta hrubého domácího produktu a v roce 2013 2,9 procenta HDP. V příštím roce by měl být deficit veřejných financí 4,6 procenta. „V příštím roce budou střednědobé výhledy poměrně výrazně aktualizovány s ohledem na novou reformní legislativu. Rámce ale ukazují na vůli vlády dosáhnout do roku 2016 vyrovnaných veřejných financí," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Návrh zákona, který mění podmínky stavebního spoření, počítá s padesátiprocentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření. V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena snížením státní podpory; ta klesne z maximálních tří tisíc na dva tisíce korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků, podle návrhu nebudou dále osvobozeny od daně.

Ministerstvo financí již dříve upozornilo, že změny se projeví až v rozpočtu na rok 2012, protože státní podpora je vyplácena za předchozí rok. V rozpočtu pro příští rok MF počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek je to zhruba 13,3 miliardy korun.

Podle premiéra vláda rovněž uvažuje o tom, že by stavební spořitelny skončily coby výhradní poskytovatelé stavebního spoření. „Úplně podporu spoření nezrušíme, věřím ale, že se nám podaří zrušit výlučné instituce, které nabízejí stavební spoření, a uděláme z toho produkt pro většinu univerzálních bank," uvedl Nečas.

ČSSD již dříve signalizovala, že změny ohledně snížení státní podpory stavebního spoření napadne u Ústavního soudu. To potvrzuje i místopředseda Senátu Milan Štěch, který pro Deník Referendum uvedl, že to považuje za „velmi neseriózní přístup od ministerstva financí a od celé současné vlády vůči všem občanům, kteří se rozhodli pro tuto formu spoření. Postihne hlavně mladé lidi, kteří pouze touto formou jsou schopni řešit své problémy s bydlením." Podle něj je tedy třeba „prozkoumat právní stránku věci a obrátit se na Ústavní soud, s ohledem na skrytou retroaktivitu tohoto opatření," dodal.

Napadnutí u Ústavního soudu by uvítal i Zdeněk Jičinský, odborník na ústavní právo: „Obrátit se na Ústavní soud je možné a já bych to osobně v této otázce vítal. Je třeba ověřit, jak se Ústavní soud bude chovat v otázkách, které se dotýkají sociální soudržnosti státu. Pochybnosti jsou v této otázce totiž legitimní a je si toho vědoma i vláda. Proto si nechala vypracovat odborné stanovisko, které ovšem může být zaujaté, protože se snaží najít argumenty, které by potvrdily její pohled na věc. Bylo by tedy dobré, aby Ústavní soud řekl svoje stanovisko," řekl Jičínský pro Deník Referendum.