Deforma EU

Lukáš Kraus

V Evropě se nyní odehrává zápas o to, kdo ponese náklady kolapsu spekulativního systému neoliberalismu. Bude to veřejný sektor, zaměstnanci, školy, ekologie a mezigenerační solidarita? Nebo zdaníme spekulanty, kteří za současný stav zjevně v první řadě mohou?

Dnes jsem konečně překonal příjezdovou virózu, kterou jsem chytil v mafií vytunelovaném Řecku, kde na každém kroku vidíte daňové úniky. Vracím se tedy opět do diskurzu ve vlasti.

Celé ráno jsem tady v Norsku — mimo neoliberalismus EU — přemýšlel nad tím, že v České republice není potřeba mluvit o krizi ekonomické, ale především o mravní. Včera jsem to ostatně probíral s kamarádem, že si lidé v ČR stále stěžují na nedostatek něčeho a svádějí to na ty za hranicemi — tu na Brusel či Moskvu — přitom vyvážejí jako nikdo v EU i při této krizi. Např. auty z ČR je poseta celá Evropa, ale problém je při globálních cenách jinde.

Aut se člověk bohužel nenažere, zvláště když zisk jde většinou úplně jinam, než ve formě evropských daní zpět do veřejného systému.

Občané ČR, a to zejména ve veřejném sektoru, mají nuzné mzdy, které zpětně ovlivňují i ty v soukromém sektoru, a tak jestli se někde něco bude zastavovat, jestli někde něco definitivně klekne, ČR bude jednou z posledních zemí, která to pocítí, jelikož lépe už se podlézt globálním spekulantům do pozadí nedá. Montovna, kde půda, prostor, mezilidské vztahy ztrácí na lidské hodnotě, vše schováno za úhlednou kupičku domnělého ateismu.

Jestli je v ČR nezaměstnanost, pramení to primárně z neúcty k bližnímu svému.

×
Lukáš Kraus
Domov → Komentář
10. září 2010 v 10.30

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
OW
Ondřej Wolf, farář v.v.
September 10, 2010 v 15.40
"...... v České republice není potřeba mluvit o krizi ekonomické, ale především o mravní...."
Ekonom nejsem, ale myslím že v této části souvětí je shrnuto vše podstatné, vše co tady kdo složitě i jednoduše dovozuje.
Pokud by rodící se opozice Pro-Alt + Manifest radikálního liberalismu hledala jednotící motto, má ho tady.
Ondřej
martin škabraha, autor erót-ické literatury
September 11, 2010 v 12.02
chyba, zdá se mi
"Ostatně platí, že vyšší míra přerozdělovaní vytváří stabilní prostředí pro stát blahobytu, minimum korupce, dokonce i té modly neoliberálů, tedy konkurenceschopnosti, ale hlavně kvalitu života celé společnosti." - vytváří prostředí pro KOHO CO? Pro "konkurenceschopnost", ne "konkurenceschopnosti". Tento tvar by dával to slovo do souvislosti s minimem (KOHO ČEHO), a to asi autor nechtěl.
martin škabraha, autor erót-ické literatury
September 11, 2010 v 12.03
past
Ale není v tom zdanění spekulací ukryta past? Když stát něco zdaní, tak to legitimuje. A když budou spekulace zdaněné, budeme mít všichni - údajně - zájem na tom, aby jich bylo co nejvíc a v co největších částkách, protože to přece pomáhá financovat veřejný sektor...
Lukáš Kraus
September 11, 2010 v 21.09
Dobrý večer,
Pravda, snažil jsem se do té věty narvat několik věcí. Konkurenceschopností se zaklínají neoliberálové, když se snaží devastovat evropský sociální model. Zvláštní, ale když se podíváte na země s nejvyšší konkurenceschopností ekonomiky, kupodivu naleznete v čele právě skandinávské země s masivním státem. Toto kritérium nepřeceňuji, je mi vlastně spíše ukradené (konzumerismus), ale vložil jsem to tam, aby se nějaký mladý svazák z ČR nezačal právě tímto ohánět.

Bez jakékoliv diskuse je ovšem jiný ukazatel a tím je kvalita života, která je indexem (Human development index, HDI) sledujícím hned několik klíčových objektivních veličin. Právě model silného státu s masivním přerozdělováním vede k úspěchu.

1. Norway
2. Australia
3. Iceland
4. Canada
5. Ireland
6. Netherlands
7. Sweden
8. France
9. Switzerland
10. Japan

K tomu zdanění spekulací. Bankovní sektor si za poslední desetiletí odvykl jakékoliv regulaci a stal se naprosto nekontrolovatelným. Zdaněním spekulací dojde alespoň k většímu místnímu ukotvení kapitálu a hlavně je to jediná legitimní cesta získat zpět veřejné zdroje do tohoto sektoru na sanaci vložených. Jsou to paradoxně ty samé zdroje, které po občanech, tedy státech tento sektor chce ve formě dluhopisů. Příklad Řecka je varující právě v tomto.

Hezký večer z Norska
??
September 12, 2010 v 9.34
Je Radičová Jánošík v sukních?
Je zajímavé, že pravicová slovenská vláda odmítla přispět na sanaci řeckého dluhu, ač Fico předtím sliboval opak. V debatách lidí pod články o tomto, většina Slovákům fandí. Proč asi?
??
September 12, 2010 v 17.34
Norská idylka
Nedoporučuje se mluvit o provaze v domě oběšencově, ale přesto bych si položil otázku, proč není Norsko v EU. Zlí jazykové totiž tvrdí, že je to proto, aby se nemuseli dělit s ostatními národy z poměrně vysokých příjmů z ropy. Také jejich razantní lov velryb asi nebude úplně košer. Myslím, že všude na světě je obtížnější dávat než brát.
??
September 12, 2010 v 17.44
Žebříčky popularity
Mám poněkud skepsi ke všem ukazatelům, které jsou "bez diskuze". Už jsme tady totiž měli pana Zemana, který zařazoval tehdejší Československo v r. 1989 za Nepál, a pak po mnoha letech sám přiznal, že to bylo jinak. Takže bych asi zůstal u Churchilla, který věřil jen těm statistikám, které si sám zfalšoval.
Lukáš Kraus
September 12, 2010 v 18.51
To je jednoduché. Většina lidí instinktivně cítí, že do bordelu neoliberalismu se jim nechce a v referendech to opakovaně dokazují. Často cestujeme a i proto si velmi vážíme zdejšího modelu státu blahobytu, nerozkulačeného evropského sociálního modelu. Vláda občany obejít nemůže, i když se celá věc s falešným členství v EU prodražuje. Není to tedy vůbec ekonomicky výhodné, ale mravně velmi. Přiznám se, že ač jsem velký zastánce hlubší evropské integrace, jít do EU politikům své sesterské strany v diskusích nedoporučuji. Ne Norsko do EU, ale naopak.

K těm ukazatelům. Bez diskuse byl myšlen takový ukazatel, který je tvořen několika proměnnými, které nejdou ohýbat. HDI, i když samozřejmě stále nedokonalý je opakem vyrabované a falešné makety HDP.