Vondra má tým pro reformu vojska. Májíček: Lidem neprospěje

Jakub Patočka

Ministr obrany Alexandr Vondra představil tým pro reformu armády a jeho ambice. Soustředit se chce na „zlepšování svalů" vojska. Podle protiválečného aktivisty Jana Májíčka jsou personální složení týmu i navržená koncepce součástí starého myšlení.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) ustavil patnáctičlennou skupinu, která má připravit takzvanou bílou knihu, tedy vizi vývoje armády v příštích deseti až patnácti letech. Tým povede někdejší ministr obrany a náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý.

Kromě vojáků jsou v něm i zástupci nevládních organizací jako Transparency International a Člověk v tísni. Dokument by měl být hotov příští rok na jaře a první změny by měly začít v roce 2012, uvedl ministr. Materiál zřejmě doporučí zachovat schopnost armády operovat v zahraničí.

„Mnozí lidé už jsou, pokud jde o armádu a opakované pokusy ji reformovat, poněkud unaveni," připustil Vondra. Cílem vize je podle něj nalézt rovnováhu mezi ambicemi armády a jejími úkoly danými ústavou. Optimalizace řízení armády je ale obsažena i v koaliční dohodě a programovém prohlášení nynější vlády, uvedl.

Kromě Šedivého, který si na tuto práci musel vzít v NATO dovolenou, ve skupině zasedne například exministr obrany Luboš Dobrovský, nový vedoucí Vondrových poradců a novinář František Šulc, vedoucí sekce obranné politiky a strategie ministerstva Ivan Dvořák, první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Žižka, filmový režisér Václav Marhoul, ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek či generál v záloze a velvyslanec ve Slovinsku Petr Voznica.

×
Diskuse
OW
September 1, 2010 v 9.52
Silná káva
Člověk v tísni jako "Ideologické PR americké zahraniční politice...", to je dost silná káva.
Názor p.Májíčka je tady dost podobný výlevům různých DOSŤáků a spol..
Ondřej
OW
September 1, 2010 v 10.42
Pro srovnání uvádím:

"A není to první příklad podivného investování prostředků a úsilí této organizace na účely, jež se s jejím prioritním zaměřením evidentně rozcházejí. Stačí vzpomenout prvoplánově ideologicky koncipované aktivity jeden a půl milionem od České televize dotované organizace v rámci programu "Lidská práva a demokracie". Člověk v tísni se zkrátka některým svým počínáním zcela vymyká obvyklému schématu humanitárně zaměřených organizací, a nutno dodat, že tyto jeho vyjímečné postupy snižují hodnověrnost jeho jinak jistě chvályhodné činnosti."
(Miroslav Červenka, Pokroucený obraz českých ghett, Národní myšlenka 3.2. 2005)

Nebo:


"...klaravesela napsal(a):Jinak Vy i další máte pravdu, že je těch romských organizací poměrně velmi málo. Nejen poměrně, ale i absolutně!! Všechno totiž dělá Člověk v tísni, dodávající další a další a další sociální pracovníky....
(Článek na Nár.myšlence začíná z kontextu vytrženým citátem pí. Samkové-Veselé, následuje naprosté překroucení jeho významu)

...Co kdyby se totiž Romové skutečně dali dohromady, svoje věci si douhodobě vydiskutovali a stali se skutečnými partnery majoritě?? To by pane byla rána válečným štváčům!!"

Jak je vidět, někdo si ještě stále myslím, že "...majoritní společnost má parlament, Českou televizi a debatní pořady, rozhlas a debatní pořady,..." Podle těchto příznaků režimní demagogie a propaganda musí ještě přitvrdit, aby takový nekorektní dojem nevznikl.........
(Jiří Hojer, Co má majorita?, Národní myšlenka, 2.12. 2008)

Proč sem ten odkaz dávám, když jde o odlišnou tematiku?
Pro srovnání vztahu ideologie a humanitární či sociální práce u p. Májíčka a NM autorů. A pro otázku, zda víc záleží na prosazení té či oné ideologie nebo na postoji k bližnímu.
Ondřej


September 1, 2010 v 10.55
silná káva?
To, že je organizace Člověk v tísni ideologicky výrazně vyhraněná je banalita, kterou cvrlikají vrabci na střeše.

Z hlediska vlád, které takové organizace mocensky a finančně podporují, je to vcelku legitimní (podobné existují i v Německu, Rakousku a jinde). V mnoha zemích tyto NGOs vedle svých deklarovaných cílů slouží také jako předvoj hospodářských a politických zájmů. Bylo by tedy krajně naivní akceptovat je "i s chlupama" či dokonce je vyzvedat na piedestal vzorů humanity. Na druhé straně není nutno bagatelizovat či zatracovat jejich činnost tam, kde je lidem prospěšná.
Stejně jako církve a politické strany mají i nevládní organizace svou historii plnou peripetií.
September 1, 2010 v 12.40
Silná káva?
Zdravím pane Wolfe,

podle mé zkušenosti vychází Májíčkova, často se v levicových kruzích opakující kritika Člověka v tísni ze tří skutečností:

1) čelní představitelé organizace se přímo i nepřímo ztotožňují s oficiálním pohledem na lidská práva americké vlády (způsobem uchopení i metodami prosazování)

2) kampaně Člověka v tísni v zemích (či vůči zemím) s protiamerickými režimy jsou daleko více medializovány, a to i samotnými členy organizace (což platí i pro festival Jeden svět)

3) Člověk v tísni bral a sand dosud bere peníze od nadace, která spolusponzorovala puč ve Venezuele.

Analytitk by neměl přehlédnout, že organizace má většinu programů a sekcí, které dělají naprosto apolitickou, bližnímu-prospěšnou práci. V obsáhlejším rozboru by jistě byla uvedená kritika zavádějící, příčemž pro humanitární kampaně ČvT by neplatila vůbec.

Protiválečný aktivista však analytik není a když upozorňuje na ideologickou předpojatost v dané souvislosti, je to na místě. Téma, k němuž se autorovi článku vyjadřoval, přeci s postojem k bližnímu vůbec nesouvisí...

...jinak, pane Kopecký,

to, co píšete, je důležitá a pravdivá připomínka. Mně jenom v této souvislosti přijde, že ČvT do kategorie "předvoje" zatím tak úplně nepatří. Takzvaných kampaní na podporu demokracie podnikl jenom pár a třeba hned ta nejvýznamnější (Bělorusko) byla v drtivé míře na podporu normální občanské angažovanosti, ne konkrétních sil, stran či zájmů. Ono je myslím opravdu dobré rozlišovat, co dělá Člověk v tísni a co jsou jen výroky lidí, kteří v něm pracují...
TT
September 1, 2010 v 19.13
Je to fraška
Organizace, která se deklaruje jako nevládní, humanitární a rozvojová nemá co dělat v týmu na rekonstrukci armády. A člověk, který podporuje armádu naší kapitalistické vlasti si v ní měl odkroutit službu a ne se flákat na civilce. Tak nechápu, proč si ho tam povolali. Ale nevojáci tam nejsou jen z Člověka v tísni...
Jen doufám, že tam Šimon nebude prosazovat vybudování námořnictva pro případnou invazi na Kubu ;-)