Voda v rozvodněném Indu již podle pákistánského meteorologického úřadu opadá. Situace na jihu země u pobřeží Arabského moře však nadále zůstává kritická a pokračuje se s evakuací některých větších měst při dolním toku řeky. Podle pákistánských úřadů se lidé budou moci brzy vrátit do svých domovů.

Několik set tisíc evakuovaných lidí na jihu země si staví provizorní přístřešky u silnic, dále od rozvodněné řeky nebo odchází do přístavu Karáčí, ve kterém jsou k dispozici provizorní stanové tábory.

Povodně podle odhadů OSN zasáhly sedmnáct milionů obyvatel a pětinu území země, zničily podstatnou část letošní úrody a usmrtily šestnáct set osob. O střechu nad hlavou přišlo na 4,6 milionu lidí. Humanitární organizace a OSN stále varují před nedostatkem potravin a možností výskytu nakažlivých nemocí, které by si mohly vyžádat další tisíce obětí.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun žádal v minulých týdnech pro Pákistán v souhrnu osm set milionů dolarů na zajištění základní pomoci. Nejmenovaný americký diplomat v pondělí AFP prozradil, že bylo vybráno o sto milionů méně.

Problém s lesy

Podle některých pákistánských médií byly letošní monzunové deště sice nadprůměrně silné, ale ne tolik, aby samy o sobě způsobily povodně takových rozměrů. Množí se dohady o tom, že za intenzitou záplav stojí nešetrné odlesňování horských svahů na severu země. Z Himáláje, Karákoramu a Hindúkuše mizí podle deníku Sunday Herald lesy mnohem rychleji než v jiných asijských státech.

Někteří pákistánští podnikaté s vazbou na vysoce postavené politiky a členy armády si podle Aješi Tammy Haqové z pákistánského deníku Express Tribune vydělávají nelegální a nešetrnou těžbou dřeva miliardy dolarů ročně. „Odlesňování není na rozdíl od sesuvů půdy, eroze nebo občasných bleskových povodní považováno za katastrofu, a proto se nedostalo do titulků novin,“ napsala Haqová.

Voda z letošních velmi silných dešťů by v minulosti byla údajně z velké části pohlcena hlubokými lesy v horách, nyní ale bez překážek stekla po svazích do koryt řek. Problém ale nebyl pouze s odlesňováním samotným. Podle záchranářů, citovaných deníkem Sunday Herald, byly tisíce nelegálně vytěžených klád odneseny velkou vodou do údolí, kde údajně napáchaly velké škody na majetku i na životech.

„Tyto lesy kdysi pojaly většinu povodňové vody,“ řekl Táhir Kvuréši, pákistánský lesnický expert z Mezinárodní unie pro záchranu přírody (IUCN). „Lesy podél řek byly první obrannou linií proti divokým povodním, které planiny pod horami zaplavují již tisíce let. Nyní byly ale všude zničeny,“ dodal Kvuréši.

Klima a bezpečnost

Analytikové také již několik let varují, že změny v klimatu, které nejspíše ovlivnily intenzitu letošních monzunových dešťů v Pákistánu, se mohou odrazit i na zhoršení bezpečnostní situace. Podle některých se tyto domněnky stávají v nynějším Pákistánu skutečností.

Ve své čtyřletní zprávě o bezpečnosti, vydané v únoru, se tímto tématem také zabývá americké ministerstvo obrany. Zvyšování hladiny moře, nedostatek pitné vody a projevy extrémního počasí mohou podle Pentagonu a dalších nezávislých institucí způsobit zhoršení bezpečnostní situace. I když dle zprávy „nelze klimatu přičítat zapříčinění konfliktu, může působit jako urychlovač vedoucí k nestabilitě a konfliktu".

Uprchlíci z postižených oblastí Pákistánu často vyhledávali pomoc militantních extremistických organizací, což vedlo ke zvýšení jejich vlivu. Ohroženy tak podle některých politiků nejsou jen zájmy pákistánské vlády, ale i dalších států, které v oblasti působí. Varování o vlivu klimatu na bezpečnost se tak dle zastánců tohoto pohledu začínají v Pákistánu naplňovat.

Další informace:

BBC News Floodwaters in south Pakistan 'begin to recede'

AFP Flood spares Pakistan city as waters recede

The Sunday Herald Pakistan: A Land Left to Drown by the ‘Timber Mafia’

IPS Climate-Related Security Predictions Coming True in Pakistan