Černý obelisk věnovaný památce Poláka Ryszarda Siwce, který se v září 1968 na protest proti okupaci Československa veřejně upálil, stojí ode dneška v Praze. Před Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byl odhalen za účasti českých i polských představitelů. Umělecké dílo, které vytvořil polský výtvarník Marek Moderau, stojí v ulici pojmenované podle Siwce.

Vzpomínková akce se konala před sobotním 42. výročím invaze vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy včetně Polska. Nechyběl na ní místopředseda polského Senátu Zbigniew Romaszewski, polský velvyslanec Jan Pastwa či šéf Rady ochrany paměti bojů Andrzej Krzysztof Kunert.

Obelisk má tvar černého kvádru, nahoře částečně rozpuklého. Je na něm červenými písmeny Polákovo jméno, dále roky jeho narození a úmrtí (1909—1968) a připomínka toho, že „ve jménu pravdy přinesl nejvyšší oběť". Památník je dalším vyjádřením úcty Čechů k tomuto člověku. Například v roce 2001 vyznamenal tehdejší prezident Václav Havel Siwce státním Řádem Tomáše Garrigue Masaryka in memoriam.

Filosof a protifašistický bojovník Siwiec pracoval jako účetní. Někdejší bojovník protifašistické zemské armády, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, se rozhodl proti okupaci Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy veřejně protestovat.

Upálil se 8. září 1968 při dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. Slavnosti dožínek byly zrovna v plném proudu, když se postavil u hlavní tribuny, polil benzínem a zapálil se před očima hlavních představitelů tehdejšího komunistického Polska. Jeho křik ale zanikl v jásající dechovce a cenzoři vyloučili z tisku jakoukoliv zmínku o incidentu. Devětapadesátiletý Siwiec zemřel na následky těžkých popálenin čtyři dny po svém činu.

Podle jednoho z předních představitelů pražského jara a disidenta Jaroslava Šabaty se informace o Siwcově činu do Československa téměř nedostala. „Dozvěděli jsme se to až v průběhu sedmdesátých let, což je důkazem, že ten režim tehdy dokázal fungovat velmi účinně. Věděli jsme o něm velmi málo také proto, že bylo i v zájmu signatářů Moskevského protokolu, aby se k nám podrobnější informace nedostaly,“ řekl Deníku Referendum Jaroslav Šabata.

Fakt, že místo pro Siwcův pomník bylo vybráno právě před velmi kontroverzním Ústavem pro studium totalitních režimů hodnotí Šabata kriticky. „Vzhledem k tomu, jakým způsobem se nyní Ústav pro studium totalitních režimů prezentuje, jak je politicky zneužíván, vnímám toto umístění jako nemalou kaňku na holdu tomuto hrdinovi,“ upozorňuje Jaroslav Šabata.

Naopak podle nového ředitele ÚSTR Daniela Hermana „je to nejlepší místo, které mohlo být vybráno“. „Čin pana Siwiece byl namířen jako protest proti totalitě," řekl Herman. Siwiec podle něj zůstal věrný ideálům, kterým věřil, a přinesl oběť nejvyšší, tedy svůj život.

Okupace tehdejšího Československa vyústila v zadušení obrodného procesu. V Československu se k obdobně zoufalému činu později odhodlali Jan Palach a krátce po něm i osmnáctiletý středoškolák Jan Zajíc.