Od počátku roku probíhají po Evropě protesty proti různým podobám „reforem“, jejichž cílem má být větší zapojení soukromých firem do financování vysokoškolského vzdělání či vědy.

Na první pohled se zdá, že to není špatné, čím více peněz, tím lépe. Háček je ovšem v tom, že firmy nevydávají finanční prostředky z nějaké víry v obecně prospěšný vědecký pokrok, ale počítají si je do kolonky investic. A stejně jako v českém přísloví „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“, platí i pro zapojení firem do vědy a výzkumu to, že s nárůstem soukromých peněz roste vliv v rozhodování a snaha prosazovat soukromé zájmy.

Fakticky dochází v důsledku této strategie k omezování základního výzkumu, humanitních oborů na univerzitách. Výzkum humanitních a společenských věd je méně rentabilní, jedná se o oblasti, ze kterých jen málokdy plyne přímý zisk či nový patent. Prostor, který je ze své podstaty netržní, ale slouží ke kultivaci lidské společnosti, se má podřizovat principům konkurence a efektivnosti. V tomto duchu jsou vedeny reformy v České republice, Německu, Itálii, Rakousku a v řadě dalších evropských států v rámci tzv. bolognského procesu.

V úterý 20. října obsadili studenti a profesoři Akademie výtvarných umění ve Vídni svou školu na protest proti zavedení nového vysokoškolského zákon (UG Novell 2009). O dva dny později byla obsazena i hlavní aula Vídeňské univerzity, která se stala jedním z hlavních center hnutí. Protesty se začaly šířit po celém Rakousku a dnes je obsazeno něco kolem třinácti univerzit a vysokých škol.