Zavedení školného české univerzity nespasí

Marek Homolka

Situace na českých vysokých školách není nejlepší. Nýbrž je taková, že se na ni někteří z jejich představitelů nemohou dívat. Ti založili občanskou iniciativu, která kritizuje návrhy na reformu vysokého školství i jeho současný stav.

Mezi hlavní problémy českého vysokého školství patří dlouhodobé podfinancování, neustále se zvyšující se počet studentů či nevhodná pravidla hodnocení vědy a výzkumu. Jejich příčiny je třeba hledat v tom, že se od roku 1993 ztrojnásobil počet studentů na českých vysokých školách a to bez náležité státní finanční podpory.

Současný neutěšený stav má vyřešit reforma vysokého školství. Její podobu připravuje úřednický kabinet Jana Fischera. Ovšem konečné rozhodnutí o nové podobě terciárního vzdělávaní bude záviset na kabinetu, jenž vzejde z nových voleb.

Pro chystanou reformu vysokého školství má být stěžejní dokument Bílé knihy. V souvislosti s tímto dokumentem se budoucnost českého vysokého školství pojí s jeho komercionalizací. Z vědy a výzkumu by se tak mohl stát výhodný obchod, ovšem platit by museli také studenti.

Ministerstvo školství nyní zastává názor, že je již nejvyšší čas, aby se přistoupilo k možnosti získávání soukromých zdrojů do vysokého školství. A to také prostřednictvím zavedení školného. S těmito penězi by pak mohla každá vysoká škola nakládat podle svého uvážení. Se zavedením školného je také spojena potřeba zavedení systému půjček, spoření na vzdělávaní či přímé podpory studentů.

„K Bílé knize máme nesouhlasný vztah. Jedná se totiž o dokument nastavující zásadní změny, který však nepojmenovává možná rizika,“ říká předseda Studentské komory rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

Za hlavní rizika považuje zvyšující se pravomoce pro správní rady a také nebezpečí spočívající v dočasném odstavení si školného a přesunutí jeho břemena až do období po škole.

„Naše obavy vycházejí ze situace, jež nyní panuje v Nizozemí či v Austrálii. Zde se u odloženého školného zvýšila jeho náročnost splacení v několika letech v řádu desítek procent. Dlouhodobé finanční vytížení tak může být vyšší než bude plánováno,“ upozorňuje Jašurek.

To představuje zdvižený prst pro většinu studentů na českých vysokých školách. Ačkoliv by jich podle průzkumu Ministerstva školství třetina souhlasila se zavedením poplatků za studium, většinová část by si na úhradu studia musela půjčit. Navíc financování studia ještě není zárukou, že si student najde srdečný vztah ke své alma mater.

„Existují již výzkumy, které jasně dokazují, že potřeba platit školné ještě zhoršila vztah mezi studentem a univerzitou,“ objasňuje Jašurek.

I přes tyto skutečnosti se současná ministryně školství Miroslava Kopcová k Bílé knize vrátila. Její předchůdce Ondřej Lišky ovšem tento dokument označil za mrtvý a to i z toho důvodu, že se proti němu postavila řada vysokých škol v čele s Karlovou univerzitou.

„Alternativy jak zlepšit české vysoké školství existují. Ovšem je třeba jít evoluční a nikoliv revoluční cestou, jak to nyní prosazuje ministerstvo školství,“ dodává Jašurek.

Další informace:

iDNES.cz Třetina studentů souhlasí se školným. Právníci navrhují 17 tisíc, učitelé 10 

Lidovky.cz Reformu VŠ vláda jen nachystá

    advertisment
    advertisment