Řízení lidských zdrojů

Táňa Fischerová

Zaměňování lidských bytostí za lidské zdroje ukazuje na zásadní neúctu technokratů moci k lidem jako takovým. V rámci takové konceptualizace je jen logické přesvědčení vládnoucích vrstev, že lid je potřeba patřičně směrovat a řídit.

Firemní názvosloví už dávno prosáklo do našeho běžného života. Když jsem prvně zachytila výraz „lidský zdroj“, zdálo se mi to neuvěřitelné dokonce i v oblasti ekonomiky. Ve slavném slovníku Váši a Trávníčka je u slova zdroj tato charakteristika: zdroj — pramen, původ (tepla, světla, štěstí, příjmů). Výraz lidský zdroj se ve slovníku samozřejmě nevyskytuje. Protože tento pojem vznikl v ekonomické oblasti, musíme bohužel zavrhnout jeho spojení s teplem nebo se světlem. Jako možnost tedy zůstává zdroj štěstí — ovšem současně se vkrádá otázka: štěstí pro koho? Má zdroj radost z toho, že je něčí zdroj?

Zbývá tedy spojení s příjmem. Lidský zdroj je příjmem těch, kteří tento výraz vymysleli a kteří tento zdroj řídí. Člověk už není tvořivá bytost, ale je jím pracováno, je řízen a rozvíjen k obrazu a prospěchu firmy. Není to už člověk, ale lidský zdroj (stroj). Protože se v poslední době výrazy z ekonomiky rozšiřují i do společnosti a politiky, začíná se mluvit i o státu jako o dobré firmě. Zisk společnosti je ovšem jinde, než ve firmě, i když i tam existuje rovněž sociální podnikání, kde ziskem jsou jiné hodnoty než peníze. Ziskem jsou ve společnosti jednotliví svobodní a spokojení občané, kteří společně pracují ve prospěch celku.

×
Diskuse
June 24, 2010 v 7.19
To je moudře napsané.
Čtenář teď, vedle jiných možností, bude mít volbu, zda o vyřčeném přemýšlet v duchu Václava Havla nebo v duchu Karla Kosíka.
SH
June 24, 2010 v 8.56
Elitářství
Jelikož si již opravdu hodně pamatuji, vzpomínám, že mnozí dělníci se již brzy po válce obdobně cítili dotčeni, když o nich marxisté ve své politické ekonomii hovořili jako o pracovní síle. Jelikož současnou ekonomii „hlavního proudu“ nepovažuji za nic jiného, než za politickou ekonomii liberalismu, vnímám pojem lidských zdrojů stejně, jako kdysi pracovní sílu. V obou případech ne jako vědecký pojem, ale coby výraz elitářství politických struktur tehdy či dnes.
June 24, 2010 v 23.35
Za článek díky. Pracovní síla? Taky povedený výraz. Ale síla se alespoň nějak projevuje a cosi přeměňuje. Ze zdroje je nutno čerpat. Aneb, jak říká poctivec Ferda v Tak dělejte něco: "všechno vysát, sežrat, vydojit".

A ještě ke zdroji -- přemýšlejme: pročpak je Zdroj názvem "největšího" románu u nás (naštěstí?) dosud téměř neznámé Ayn Randové?
June 25, 2010 v 6.16
ad komparatista
... a přemýšlejme: proč se největší román Jevgenije Zamjatina jmenuje „My“? ...
... a přemýšlejme: proč se největší román Aloise Jiráska jmenuje "Proti všem"? ...
Zkrátka: přemýšlejme.
June 25, 2010 v 9.38
"Vládcové vesmíru" - taky pěkná knížka
Samozřejmě by mi taky vyhovovalo, kdyby užitek přinášeli jen roboty. A lidé by se starali jen o tu spotřebu.
Ale je to etické? :-)