Ovládne průmysl vědu a výzkum?
Dušan RadovanovičProvázání vědeckých a vzdělávacích institucí s průmyslem má přinést podle reformátorů z platformy POPR ekonomický rozvoj státu. Pokud průmysl ovládne vysoké školství, může dojít k jeho vytunelování, kontrují akademici. Boj se vede především o pravomoci tzv. správních rad.
Po vítězství pravice v květnových volbách se ustavila tzv. Platforma osobností na podporu reforem (POPR), jež vedle reformy penzijního systému a zdravotnictví hovoří především o nutné reformě vzdělávání a vědy.
Toto zaměření není nijak překvapivé, neboť v čele iniciativy stojí hlavní autor Bílé knihy terciálního vzdělávání Petr Matějů a dočasná ministryně školství Miroslava Kopicová, tedy lidé, kteří se svoji vizi snaží — zatím neúspěšně — prosadit již několik let.
Platforma POPR spatřuje nejlepší a nejrychlejší cestu změn v úzkém sepětí mezi průmyslem, byznysem a akademickými institucemi. To zcela bez obalu nedávno prohlásila i ministryně Kopicová. Podle ní musí stát podpořit hlavně průmysl a technické školství.
Podle kritiků těchto návrhů však povede situace k tomu, že školství nebude vytvářet vzdělanou společnost, ale bude spolu s vědou podřízeno krátkodobým ekonomickým zájmům jednotlivých firem a průmyslových společností. Právě do nich, namísto vědy jako takové, půjdou i státní finance. „Stát by měl mnohem víc než dosud financovat podnikový výzkum,“ říká Miroslava Kopicová.
K prosazení svých představ založila ministryně školství Kopicová již před časem Radu pro reformu vysokých škol (R2V2). Složení tohoto poradního orgánu ministerstva, jenž má reformu připravit, je přitom velmi příznačné. Dobrou polovinu totiž tvoří zástupci průmyslu, a to i tací, kteří mají o terciálním vzdělávání jen vskutku mlhavé představy.