Miroslava Kopicová se jako politická figura v oblasti vědy a školství vynořila v roce 2006, kdy se poprvé stala ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. V této oblasti však působila již mezi lety 1986 a 1989 ve Státní komisi pro vědu a technický rozvoj (oddělení pro talentovanou mládež a lidské zdroje). V novém režimu pak od roku 1994 našla uplatnění jako ředitelka Národního vzdělávacího fondu a od roku 2007 zároveň jako 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj (přejmenované pod jejím vedením na Radu pro výzkum, vývoj a inovace neboli RVVI). Znovu se do křesla ministryně vyhoupla v roce 2009 ve Fischerově tzv. úřednické vládě.

Jako ministryně a místopředsedkyně RVVI se stala klíčovou figurou jak v reformě vědy a výzkumu, tak vysokého školství. V obou oblastech prosazovala neoliberální reformy čistého střihu: orientaci na průmyslové inovace a ekonomický zisk v oblasti výzkumu; přesun financí určený dříve na výzkum ve veřejných institucích do programů na aplikovaný vývoj a inovace v soukromém sektoru; pojetí vědy a vysokého školství jako nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti země a v případě vysokoškolského vzdělání také uplatnění jedince na trhu práce. V souladu s tím jmenovala do svých poradních orgánů zhusta zástupce průmyslu a soukromých podniků (např. Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání) a prosazovala je i jako členy RVVI. Jejím posledním číslem je zablokování procesu jmenování nové RVVI vládou na počátku května, aby do rady vedle předsedy Svazu průmyslu a dopravy protlačila i jeho místopředsedu.