Před týdnem zahájil Deník Referendum anketu úvah nad otázkou Proč se hlásím k levici, inspirovanou předválečnou anketou Ferdinanda Peroutky Proč nejsem komunistou.

V úvodním textu napsal šéfredaktor Deníku Referendum: „Přihlásit se k levici dnes v českých zemích tak může být prostě jen vyjádřením obavy z nástupu na druhou republiku navazujícího pravičáckého autoritářství, jehož příznaky můžeme pozorovat všude kolem sebe, a bohužel častěji než zřídka právě mezi mladou generací, o níž se jaksi automaticky předpokládalo, že dospívá-li v demokracii, bude mít demokratické návyky spontánně zažité. Zřejmě je neměli mladí lidé během svého dospívání v posledních dvaceti letech příliš kde odkoukat.“

V dnešním vydání přehlídka úvah pokračuje trojicí esejů, které představují i originální příspěvek k mezigeneračnímu dialogu, neboť se jedná o texty otce, dcery a vnučky. Jaroslav Šabata, Anna Šabatová i Saša Uhlová své texty psali bez toho, aniž by věděli, že se jejich úvahy ocitnou právě v tomto kontextu, a své texty tudíž navzájem během psaní neznali.

Jaroslav Šabata klade důraz na současné politické potřeby České republiky v evropském kontextu. „Vtip je v tom, že k nápravě tohoto neblahého stavu nevede snaha o prostý návrat ke konkurenční ekonomice spojený s kázáním tradičních občanských ctností. A už zcela bezperspektivní je politika, která se s tímto programem uzavírá do národní skořápky. Cesta vpřed vede jen v politickém zápase evropského formátu: což se týká obsahu i formy boje. Evropané mají v tomto směru našlápnuto,“ píše v závěru své úvahy.

Anna Šabatová se také věnuje potřebám dneška, ale vychází z určujícího zážitku roku 1968. „Je vůbec potřeba se nějak na pravolevé ose zařadit? Při vší taktice a nástrahách je lepší to udělat než neudělat. A to právě proto, že český antikomunistický diskurs, jímž je silně zasažen celý veřejný prostor, velmi zkomplikoval situaci. A mnoho lidí zejména mladších si tak myslí, že levicové myšlení se nutně váže k předlistopadovému režimu a že neexistuje levicová alternativa, která má důstojnou antiautoritářskou a antitotalitární tradici,“ píše.

Rovněž vedoucí rubriky Názory v Deníku Referendum Saša Uhlová se ve svém textu věnuje potřebám přítomnosti, rovněž ona se zabývá svou generační zkušeností: „Strašení levicí obecně a sociální demokracií zvlášť, zastírá skutečné nebezpečí, které zde hrozí. Tím je rozevírání propasti mezi chudými a zbytkem společnosti. V kategorii chudých se však nalézá stále větší část obyvatel. Představě, že to vyřeší trh sám, věří dnes snad už jen idealisté bez základní znalosti lidské povahy a fungování společenských a tržních mechanismů,“ argumentuje.

V příštím týdnu bude anketa Proč se hlásím k levici pokračovat mimo jiné úvahou Ivana Štampacha.