Výzkumy voličských preferencí posledních týdnů naznačují, že nový politický subjekt Věci veřejné se těší stabilní voličské podpoře mezi pěti až deseti procenty. Volební lídr Věcí veřejných Radek John je dokonce podle posledního šetření agentury STEM nejpopulárnějším politikem v zemi. Až za ním se s odstupem umístili v pořadí nejpopulárnějších politiků osobnosti, které žebříček ovládaly v posledním roce: místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a bývalý ministr zahraničních věcí a současný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

V čem lze spatřovat příčiny vzestupu Věcí veřejných a popularity jejich volebního lídra? Podle námi oslovených expertů existuje na tuto otázku vcelku snadná odpověď. Straně k jejímu vzestupu posloužil populistický — v mnoha ohledech až extremistický — profil, jenž v sobě zahrnuje voličsky přitažlivou směs sociálního a nacionálního protestního apelu s důrazem na právo, pořádek a čistotu, boj s korupcí, spolu s kritikou stávajících politických elit a řízení společnosti shora, dovolávající se vůle lidu prostřednictvím výběrového uplatnění prvků přímé demokracie.

Ukázkovým atributem programového rejstříku populistické strany je antielitářský akcent a kritika všech stávajících politiků. Lukáš Jelínek si myslí, že právě tento moment předseda VV Radek John bezezbytku využívá. „Vychází vstříc poptávce občanů po nových, neokoukaných politicích. Svým způsobem této oblibě rozumím, jeho popularita koresponduje s poptávkou po výměně politických elit ve společnosti,“ sdělil politolog Jelínek Deníku Referendum.

„Program Věcí veřejných je typickou kombinací populistických hesel: od kritiky všech politických elit, přes volání po vládě silné ruky, až po nacionalizující programové prvky Johnova strana vychází vstříc nespokojeným voličům,“ myslí si politolog Jiří Pehe. Podle jeho mínění se tak Věci veřejné stávají alternativou pro poměrně pestrý mix sociálních segmentů české společnosti.

Ani napravo, ani nalevo, ale v zájmu obyčejných lidí

Podle Jiřího Pehe je nutné podotknout, že vzestupu Věcí veřejných významně pomáhají obě velké strany. „Navzdory rozkladu občanských demokratů se preference ČSSD nepohybují kolem čtyřiceti procent, což znamená, že voliči ODS se nepřesouvají ke svému největšímu konkurentovi, nýbrž k ostatním stranickým subjektům. Ti pravicoví k TOP 09, ti středoví k Věcem veřejným,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Pehe.

Z toho podle něj plyne, že jak ČSSD, tak ODS ve svých politikách — ač každá jinak — selhávají. Mezi typické prvky populismu patří odkaz na „obyčejné“ lidi a vyhýbání se ideologické odpovědnosti. Jinak řečeno se taková strana nechce hlásit k pravicovým nebo levicovým konceptům, nýbrž se naopak prezentuje jako alternativa k oběma dominantním táborům. „Věci veřejné se vymezují jak proti občanským, tak vůči sociálním demokratům,“ upozorňuje na ideově-politickou nevyhraněnost Věcí veřejných Jiří Pehe.

V praxi se to projevuje zřetelným odstupem a kritikou například Jiřího Paroubka, o kterém Radek John tvrdí, že by s ním do vlády nešel, avšak současně se vymezuje vůči politikům ODS s kritikou jejich korupčních praktik. John se tak pokouší vytvářet zdání, že Věci veřejné jsou umístěny mezi, ale hlavně mimo, pravici a levici.

Tato image neideologického subjektu, jenž neřeší otázku svého pravolevého zařazení, nýbrž prosazuje pragmatická a racionální řešení, která vycházejí vstříc „opravdovým“ potřebám občanů, je podstatnou okolností stojící za vzestupem Věcí veřejných.

Podle Lukáše Jelínka je program Věcí veřejných směsí účelových a líbivých hesel. „Program se sice tváří jako standardně liberální , avšak pouze za předpokladu, že bychom pominuli podstatné zastoupení populistických návrhů,“ říká Lukáš Jelínek.

Podle Patrika Eichlera program Věcí veřejných otevírá cestu k úřednímu dohledu nad osobním životem jednotlivce, proměně politických stran v kluby podnikatelů a k dalšímu rozprodeji veřejného majetku. „V konečném důsledku chystají Věci veřejné likvidaci České republiky coby státu“, domnívá se Patrik Eichler.

Pochybné finanční zázemí

Za stranou stojí vlivní podnikatelé. Mezi jinými Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák a Kamil Jankovský do strany vložili již dvanáct milionů korun. A někteří z nich i kandidují do Poslanecké sněmovny.

„Vedle nekonzistentního programu je třeba zdůraznit nesoulad mezi zdánlivě seriózní tváří Věcí veřejných a lidmi, kteří je reprezentují,“ tvrdí Lukáš Jelínek. Naráží tak na praktiky, kdy si Michal Babák navzdory faktu, že jeho firmy v posledních letech buď prodělávaly, nebo měly malé zisky, mohl dovolit straně darovat tři miliony a koupit si tím druhé místo na jihomoravské volební kandidátce.