Pokud by byla uskutečněna opatření, na nichž se nezávazně dohodli politikové na klimatické konferenci v Kodani loni v prosinci, dojde do roku 2100 ke globálnímu nárůstu teploty přinejmenším o tři stupně Celsia. Tak zní nejvýznamnější závěr studie, kterou ve středu zveřejnili vědci z Postupimského institutu pro výzkum klimatických změn (PIK) v Německu. Výtah z materiálu přineslo poslední vydání prestižního magazínu Nature, odkud jej přebrala AFP.

„Je udivující, jak neambiciózní závazky byly v Kodani přijaty,“ cituje francouzská agentura přímo ze studie. Pokud by opravdu došlo k naplnění slibů, vzrostlo by množství uhlíkatých emisí, které zapříčiňují skleníkový efekt, do deseti let o deset až dvacet procent globálně. To odpovídá 47,9 až 53,6 gigatunám (miliardám tun) CO2.

„Abychom udrželi nárůst globální teploty pod dvěma stupni, což je limita stanovená Mezivládním panelem pro klimatické změny při OSN, nesmí hladina emisí do roku 2020 překročit 40 až 44 gigatun ekvivalentu CO2,“ píše se v tiskovém prohlášení PIK.

Kodaňská dohoda byla uzavřena v samotném závěru prosincového summitu. Již od samého počátku byla kritizována odbornou i občanskou veřejností, jelikož neobsahuje žádný závazný harmonogram ani jiné garance, že zapojené strany závazky dodrží.

„Osmačtyřicet gigatun v roce 2020 rozhodně není množství, které by odpovídalo dvoustupňové limitě pro konec století — je to jako když se člověk škrábe na skálu a doufá, že vrchol bude o kus níž, než kde je zakreslený v mapě,“ okomentoval skutečnost Malte Meinshause, jeden z výzkumníků z PIK .

Vedle klimatologů a zelených aktivistů odsoudila dohodu z Kodaně také řada států. Dle jedné skupiny, do níž lze zařadit převážně asijské přímořské státy, je ostudou, jelikož hazarduje s životy jejich obyvatel. Dle druhé skupiny, kterou tvořily zejména africké a latinskoamerické země vedené levicovými režimy, je urážkou, protože snímá velkou část odpovědnosti za zmírnění klimatických změn z rozvinutých států, které znečištění z valné většiny způsobily.  

Mezi jednotlivými vládami se nyní vede diskuze, zda rozhovory o nové závazné úmluvě založit na kodaňském ujednání, či jestli nezačít úplně jinak.

Nová závazná úmluva by měla vstoupit v platnost nejpozději v roce 2013, protože v roce 2012 přestane platit Kjótský protokol. K tomu je nicméně zapotřebí především vůle stran největších znečišťovatelů — Číny a Spojených států amerických. Jak dokládají i agenturní komentáře, ta stále chybí.

Podle odborníků z Postupimského institutu by oteplení klimatu o tři stupně výrazně zvýšilo četnost záplav, sucha, bouří a dalších extrémních klimatických jevů. Významně by se též zvýšily hladiny oceánů. Od začátku průmyslové revoluce stoupla průměrná teplota na Zemi o 0,8 stupně. Přesto dnes dochází k odtávání ledovců, měknutí permafrostu a úbytku arktického ledu.

Další z konferencí států a vlád o klimatických změnách by se měla konat v listopadu v mexickém Cancúnu. Do té doby proběhne řada dílčích, přípravných i alternativních klimatických summitů. Jeden z posledně jmenovaných se koná například i tento týden v bolívijské Cochabambě.  

Další informace:

AFP Copenhagen pledges set Earth for +3 C warming: study

Tisková zpráva Postupimského institutu pro výzkum klimatických změn