Český sociální systém se připravuje na očekávané rozšíření nového koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc Covid-19. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v pondělí tripartitě představit souhrn opatření, jež mají pomoci rodičům starajícím se doma o děti i zaměstnancům v karanténě. Některé banky chtějí přispět tím, že umožní o čtvrt roku odložit splácení úvěrů.

„Máme mnoho nástrojů, kterými můžeme [na nákazu] reagovat. Nejvíce dotazů máme k ošetřovnému, mimořádné okamžité pomoci, programu ochrany zaměstnanosti a stavu sociálních služeb. Co se týče ošetřovného: Včera jsme systém zjednodušili a elektronizovali, rodiče nemusí chodit [pro potvrzení] do školy,“ řekla v úterý ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a připomenula, že rezort na webu průběžně zveřejňuje informace o vlivu koronaviru na jeho gesci.

↗

Jana Maláčová: „Máme mnoho nástrojů, kterými můžeme [na nákazu] reagovat." Foto FB Jana Maláčová

Zatímco mimořádná okamžitá pomoc bude podle ministryně i nadále fungovat pouze jako nástroj výjimečné podpory, jehož vyplácení podléhá přísnému odůvodnění, ošetřovné se během pandemie může stát poměrně rozšířeným nástrojem. Vztahuje se na zaměstnance a samoživitele pečující o dítě mladší deseti let, případně nemocného člena domácnosti.

Odpovídá třem pětinám redukovaného vyměřovacího základu mzdy. Například ve vztahu k aktuální průměrné mzdě 34 125 korun činí zhruba šest set korun denně. Zaměstnanci mohou ošetřovné pobírat devět dní, do nichž se zahrnuje i víkend, samoživitelé o týden déle. Osoby samostatně výdělečně činné na podporu nemají nárok. Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula přitom již dříve uvedl, že stávající uzavření škol potrvá podle předběžného odhadu nejméně měsíc.

Nastavení ošetřovného se však má změnit. Podle návrhu programu ochrany zaměstnanosti se může rozšířit i na živnostníky a očekává se také odstranění stávajícího časového omezení, případně podmínky deseti let věku dítěte.

Program má zahrnovat i mechanismy podporující zaměstnance v případě karantény či přerušení běžného chodu firem. Ministerstvo počítá s různými scénáři včetně možných výpadků zásobování surovinami z oblastí zasažených nákazou. Lze čekat, že o úpravách nároku na ošetřovné se rozhodne v nejbližších dnech.

Vláda v rámci mimořádných opatření ve čtvrtek odvolala hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou. „Nezvládla svoji práci a svoji pozici,“ uvedl premiér. O tom, že Gottvaldová skončí, se spekulovalo již zhruba před měsícem v souvilosti s novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, jež klade nové požadavky na odbornost hlavního hygienika. Gottvaldová dříve uvedla, že se pokládá spíše za úřednici s medicínskými znalostmi. Ve funkci jí prozatím nahradí ředitelka středočeské hygienické stanice Jarmila Rážová.

Karanténa je jako nemocenská, některé banky umožní odložit splátky

V tuto chvíli se karanténa řídí stejnými pravidly jako náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, potažmo nemocenská. Zaměstnavatel má tedy v prvních čtrnácti dnech povinnost vyplácet tři pětiny redukované průměrné mzdy, načež přebírá odpovědnost stát. Lidé pracující na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti disponují nárokem na proplácení pouze v případě, že se účastní na nemocenském pojištění.

Materiál odhaduje náklady v řádu miliard. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula proto ve středu vyzval k diskusi o prolomení schváleného schodku státního rozpočtu.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ve středu avizoval, že chce lidem, kteří se kvůli nákaze ocitnou ve finanční tísni, pomoci i možností odkladu některých úvěrových a hypotečních splátek. Současně oznámil i záměr jednat s exekutory o pozastavení mobiliárních exekucí, při nichž se zabavuje majetek v domácnostech. Vedení České bankovní asociace zastupující většinu tuzemských bank následně oznámilo, že možnost odložení splátek podporuje.

„Prezidium se shodlo, že vhodným nástrojem je v doložených případech poskytnout klientům možnost tříměsíčního odkladu splátek hypotečních a spotřebitelských úvěrů. Primárně se přitom banky zaměří na klienty z řad zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, protože lze předpokládat, že právě na ně dopadne epidemie nejtíživěji,“ uvedli bankéři.

K doporučení se obratem přihlásila Česká spořitelna a oznámila, že v nejbližší době zveřejní postup pro podávání elektronických žádostí o odklad splátek. Oproti tomu Moneta podobné kroky nechystá. „Prohlášení prezidia chápeme jako doporučení možných kroků, o kterých ale v tuto chvíli neuvažujeme. Interpretace některých médií, že všechny banky v zemi budou nabízet svým klientům tříměsíční odklad splátek, je zavádějící a mylná,“ napsala banka na oficiálním twitterovém účtu.

Boj s nákazou: klíčové je nepřetížit nemocnice

Česká republika má k pátečnímu ránu potvrzených 117 případů nákazy. Postižené jsou všechny kraje, polovina všech nemocných je ovšem v Praze. Kvůli preventivním opatřením přerušila jednání Poslanecká sněmovna a v karanténě jsou nově i dva senátoři: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková a Tomáš Goláň (nestr. za Sen21). U žádného z dosud testovaných politiků se nákaza nepotvrdila.

Vláda v rámci nouzového stavu zakázala veškerá shromáždění nad třicet osob, jakož i vstup na sportoviště a koupaliště, do klubů, galerií i knihoven. Omezí se provoz restaurací, které nově musí zavírat v osm večer. Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil možnost uzavření prodejen s výjimkou obchodů s potravinami a lékaren. V tuto chvíli ovšem zůstává provoz nepřerušený. Regulace se netýkají ani schůzí ústavních orgánů, soudů a pohřbů.

Povinnost dvoutýdenní karantény se zatím vztahuje automaticky pouze na občany, kteří se vrátili z Itálie. Na další země — kupříkladu Čínu, Francii, Německo, Rakousko či Španělsko — se vztahují přísná omezení cestování, z nichž jsou vyňati pouze řidiči zásobování, záchranné složky a Češi pracující na druhé straně hranice.

Celosvětově Světová zdravotnická organizace k 12. březnu eviduje 125 048 případů nemoci Covid-19, 4613 pacientů zemřelo, z toho 3173 v Číně a 827 v Itálii. Smrtnost nemoci není zatím přesně stanovena a liší se podle regionu.

Odborníci uvádějí, že se zásadní měrou odvíjí od toho, jak se jednotlivým státům daří šíření nákazy v počátečním stadiu zpomalit. Tím lze zabránit přetížení zdravotnickéhoho systému, a v důsledku tak i možným úmrtím pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Lidé se mohou nejlépe chránit tím, že se budou vyhýbat nemocným a důsledně si mýt ruce mýdlem či dezinfekčním prostředkem. Mimo domov je klíčové omezit kontakt neumytých prstů s obličejem a zakrývat si při kýchání ústa paží, nejlépe předloktím, nikoli dlaní. Přímá léčba nákazy zatím neexistuje a spoléhá se na potlačování nebezpečných symptomů. V případě závažných komplikací nastupuje speciální podpůrná léčba, jež se odvíjí od stavu nemocného.