Ministerstva životního prostředí a zemědělství by se od počátku roku 2026 měla sloučit v jeden rezort, a to ministerstvo pro udržitelný rozvoj, navrhují poslanci z řad nejmenší sněmovní politické strany v čele s jihomoravskou poslankyní Janou Krutákovou (STAN). Podle Starostů by měl nový úřad převzít všechny kompetence stávajících rezortů a vést podřízené organizace. Od novely kompetenčního zákona si slibují překonání dnešních konfliktů, například v oblasti nakládání s vodou nebo půdou, a vytvoření lepších podmínek pro boj se změnami klimatu. Ekologické organizace se takového kroku obávají a varují před oslabením ochrany životního prostředí.

„Ukazuje se, že kvůli stávajícímu rozdělení kompetencí ministerstev zemědělství a životního prostředí stát nedokáže flexibilně reagovat na výzvy, které přináší globální změny klimatu. Příroda se zkrátka mění rychleji a my se tomu musíme přizpůsobit. Dnes jdou oba rezorty často proti sobě, přitom je ale nezbytné, aby tohle zápolení skončilo,“ vysvětlila předkladatelka návrhu Krutáková. „Domníváme se, že ekonomické zájmy by neměly převažovat nad zájmy ochrany přírody a životního prostředí, proto je chceme sjednotit,“ dodala.

Rizika sloučení rezortů

Ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková však namítá, že vytvoření jednoho velkého rezortu kompetenční spory nevyřeší. „Těžko si lze představit, že by jeden ministr či jedna ministryně zvládla důstojně nosit dva klobouky. Jednalo by se o schizofrenní situaci. Rizikem je, že by na spojeném ministerstvu, obzvlášť kdyby fúze proběhla na půdorysu ministerstva zemědělství, získala navrch zemědělská lobby. Časté ústupky rezortu životního prostředí vůči ministerstvu zemědělství ostatně můžeme pozorovat již dnes,“ uvedla.

Obsahově totožné stanovisko zastává i ředitel Zeleného kruhu Daniel Voudrouš. Ten připomněl, že rezort životního prostředí, coby kontrolní orgán, je s ministerstvem zemědělství, ale i dalšími ústředními orgány státní správy, ve střetu z povahy věci. „Jeho smyslem je vyvažovat zájmy hospodářských ministerstev. Argumentují-li Starostové ukončením sporů, vposledku tím míní zrušení jeho vyvažovací funkce,“ řekl Deníku Referendum s tím, že obdobně by bylo možné argumentovat ve prospěch sloučení ministerstva životního prostředí s rezorty dopravy nebo průmyslu a obchodu.

Nápad poprvé vznesla ODS

Starostové nezbytnost přijetí svého návrh stručně zdůvodňují na příkladu takzvané protierozní vyhlášky, respektive procesu jejího vyjednávání, v němž se střetávají zájmy mezi ochranou zemědělského půdního fondu na jedné straně a hospodaření s ním na straně druhé. A podotýkají, že podobné případy lze uvést i v ostatních kompetencích, jež jsou u obou ministerstev v konfliktu, tedy „dlouhodobě neřešené a i neřešitelné“.

Podle Vondrouše je však argumentace protierozní vyhláškou zavádějící. „Nakonec jde přeci o to, zda dá vláda přednost postoji ministerstva životního prostředí nebo rezortu zemědělství. Tím, že by se úřady sloučily, se problém nevyřeší. Stále bude třeba vybrat jedno, nebo druhé řešení,“ oponoval návrhu Krutákové. „Konflikt by se leda přesunul do útrob ministerstva a byl by o poznání méně transparentní, vedl by se po úřednické, nikoliv politické linii,“ poukázal na další z problematických aspektů předložené novely.

Nápad na sloučení rezortů zemědělství a životního prostředí není v české politice ničím novým. Několikrát jej v minulosti nadnesli občanští demokraté, zmiňovali jej představitelé Věcí Veřejných, v minulém volebním období s ním koketoval někdejší šéf rezortu zemědělství Marian Jurečka a před posledními sněmovními volbami fúzi ministerstev slibovalo i politické hnutí ANO. Jeho místopředseda a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) záměr obhajoval obdobně jako dříve ODS, tedy odkazy na sousední Rakousko. Programové prohlášení vlády s daným opatřením ovšem nepočítá.