Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání má každý rok ocenit osobnosti, které svou prací či konkrétním činem významně přispěli společenskému, kulturnímu a občanskému životu naší společnosti. Tradici započal ve svém úřadu Václav Havel, který se snažil v duchu smysluplnosti celé akce oceňovat i občanskou veřejnost a její snahy k smiřování a soudržnosti. V dobách jeho působení tak mezi vyznamenanými nechyběli Milena Hübschmannová, lingvistka a zakladatelka romistiky na FF UK, nebo legendární romský aktivista Karel Holomek. Současný prezident Zeman se bohužel od této pro společnost symbolicky důležité praxe výrazně odchýlil.

Zeman opakovaně nepozval vybrané rektory, kteří byli v minulosti vždy váženými hosty oslav na Pražském hradu, a to často jen z důvodu odlišných názorů. Rok od roku se také proměňuje k horšímu i seznam osob, které od Zemana vyznamenání přebírají. V průběhu svých téměř sedmi let prezidentování Zeman ukázal, že rád využije jakékoli příležitosti, aby vyprovokoval k dalšímu mediálnímu humbuku. To ho baví mnohem víc než nějaké sjednocování občanské společnosti. A pramálo mu záleží na tom, jaký vliv má jeho počínání na atmosféru ve společnosti.

Jeho postoje k takto vzniklým kauzám jsou pak ze všeho nejdřív prezentovány v pořadu Týden s prezidentem. Zde mu servilní a zcela oddaný Jaromír Soukup vždy poskytne dostatek prostoru, aby všechny zainteresované kritiky — včetně běžných občanů mezi nimi — odsoudil a zostudil. Sebemenší proobčanská vůle mu dlouhodobě chybí a trpí tím společnost jako celek. Místo aby příkopy svou působností zakopával, vykopává nové a stávající ještě hloubí.