Učitelé sdružení v Odborovém svazu pracovníků školství se ve středu chystají stávkovat na více než šesti tisících školách. Kabinet ANO a ČSSD totiž v pondělí schválil navýšení tarifního základu výdělku o osm procent, zatímco odboráři požadují deset. I s nadtarifními příplatky se platy mají zdvihnout o desetinu, přestože vláda dříve slibovala o pět procent více.

Ministr školství Robert Plaga spolu s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) stávku kritizuje a pokládá za zbytečnou. Podle odborářů jde ale o princip:

„Deklarovaná priorita školství dostala trhlinu a sociální dialog se změnil na handrkování. Z původních ‚závazných slibů‘ učitelé na výplatní pásce uvidí o dost méně a zůstávají mezi nejhůře placenými vysokoškolskými profesemi. Vkládali jsme naděje v současnou vládu, která se jako jediná ve svém programovém prohlášení přihlásila k prioritě školství. Letošní vyjednávání o platech ale skončilo jako ministrova hra s čísly,“ prohlásilo vedení školského odborového svazu v pondělí.

Za školské odbory se postavila i zastřešující organizace, Českomoravská konfederace odborových svazů. „Trváme na splnění slibu, že platy ve školství vzrostou příští rok o patnáct procent a přiblíží se cíli vlády i Poslanecké sněmovny, aby průměrný plat učitelů byl 130 procent národního průměru,“ uvedli odboráři s tím, že jsou čeští učitelé ve stavu setrvalého přetížení, kdy množství žáků a související námaha zdaleka neodpovídá nástupnímu platu.

Podporu vyjádřila také Pedagogická komora, a to na základě ankety ze začátku školního roku, kdy se k požadavku na navýšení mzdy přihlásila naprostá většina učitelů i dalších pracovníků ve školství. Naopak Asociace ředitelů základních škol i Asociace ředitelů gymnázií stávku nepodpoří, ale současně v ní nehodlají aktivně bránit. Podle předsedkyně gymnaziálních ředitelů Renaty Schejbalové je boj o dvě procenta tarifů „malicherný“ a stávka by dávala smysl pouze v případě většího sporu.

Rozpory v propočtech

Navýšení platů dohodl premiér s ministrem Plagou minulý týden a vzápětí jej zavedl formou vládního nařízení. Tím dle vlastních slov pokládá věc za uzavřenou. „Stávka je úplně zbytečná, protože my na to nebudeme už reagovat a takto jsme se domlouvali naposledy. Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí,“ řekl Babiš začátkem týdne. Odbory si ještě předtím stihl znepřátelit prohlášením, že učitelé podporují vládu, a nikoli svolavatele stávky.

Podle Plagy je hlavní problém v tom, že každá ze stran operuje s jinými čísly. Ministr uvádí, že může učitelům přidat o celkem jedenáct miliard korun: dvaasedmdesát procent z částky prý pokryje schválené navýšení tarifů a zbytek nadtarifní příplatky. Odborový svaz pracovníků školství ale uvádí, že by peníze vystačily i na požadované desetiprocentní zvýšení. Uprostřed sporu stojí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) s názorem, že by se měl stanovit kompromis v podobě devíti procent.

Vláda se s odboráři neshodne ani na tom, podle jakého hlavního propočtu se mají učitelské platy zvyšovat v dlouhodobém rámci. Zatímco Babišův kabinet si klade za cíl během svého funkčního období, tedy mezi lety 2017 a 2021, přidat pedagogickým pracovníkům o polovinu, odbory již delší dobu usilují o propočet platu ve vztahu k průměrné mzdě. Žádaných 130 procent chtějí dosáhnout již v příštím roce. Statisticky vzato brali učitelé na začátku letoška v průměru 36 224 korun měsíčně, tedy zhruba 112 procent průměrného výdělku. Většina z nich však na takový plat nedosáhne.

Učitelé se adekvátní odměny za práci domáhají dlouhodobě a hrozby stávkou se opakují téměř každý rok. Nad rámec průběžně upravovaných platových tabulek totiž neexistuje trvalý mechanismus, podle něhož by se platy zvyšovaly. To by mohl změnit chystaný návrh Pirátů na zavedení stálé valorizace platu pedagogických pracovníků, který chce strana představit do konce roku. Záměr předběžně podpořil i předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Vládní ANO je ochotné jednat, jakmile uvidí konkrétní předlohu.