Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) pokračuje ve snaze o zavedení zálohovaného výživného pro domácnosti s podprůměrným příjmem. Od roku 2021 by tak stát mohl doplácet za neplatiče alimenty ve výši patnácti až pětadvaceti procent z průměrné mzdy.

Ministři ANO, kteří v minulosti opatření navzdory programovému prohlášení vlády odmítali, o zavádění chtějí jednat. Především ministerstvo financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) žádá zlepšení procesu zpětného vymáhání vyplacených částek.

„Jsou tam podmínky: minimálně dvouměsíční neplacení výživného ze strany dlužníka a podání žádosti na exekuci od druhého rodiče. Zároveň jsme přidali podmínku, že dítě plní povinnou školní docházku. Pokud osoba, které je neplaceno výživné, splní příjmové kritérium, jež jsme nastavili, má právo požádat na úřadu práce o zálohované výživné. Tím ale celý proces nekončí: úřad práce se přidává k rodiči a společně vymáhají výživné po neplatiči,“ shrnula Maláčová obsah předlohy na středeční tiskové konferenci.

Pokud by rodiče splnili všechny podmínky, stát by jim začal vyplácet sumy, které jim podle soudního rozhodnutí má posílat neplatič. Ovšem pouze do částky stanovené procentuálním podílem z průměrné mzdy. Ta je odstupňovaná podle věku dítěte, na něž se výživné vztahuje: maximální výše zálohovaného výživného začíná u patnácti procent pro děti do šesti let a končí u čtvrtiny průměrné mzdy u vyživovaných osob mezi osmnácti a šestadvaceti lety.

Tyto krajní hodnoty při současné průměrné mzdě činí 4783 a 7971 korun. Průměrné výživné je aktuálně těsně pod třemi tisíci. Maláčová chce stanovit i minimální vyplácenou sumu, a to na jeden tisíc korun. Stát by měl rodičům pomoci i v případě, že dlužník alespoň část povinného výživného posílá.

I po takových neplatičích by úřady proplacené alimenty zpětně vymáhaly. Návrh zákona vymahatelnost dluhů odhaduje na asi deset procent. Podle ministryně by nicméně dlužníci měli mít možnost si nedoplacené závazky vůči státu odpracovat skrze veřejně prospěšné práce.

Celkově by stát ročně vyplatil asi osm set milionů, které by nevymohl zpět. Na dalších zhruba sto milionů přijde zavedení úřednického aparátu a patřičného informačního systému.

ANO klade překážky

Ministerstva v gesci ANO vůči návrhu vznesla celou řadu výtek, z nichž se část Maláčové zatím nepodařilo vypořádat. Předloha se nezamlouvá především ministerstvu financí.

„Zavedení zálohovaného výživného za jasně stanovených podmínek máme v koaliční smlouvě. Jsme připraveni o něm jednat. Já ale s návrhem ministerstva práce a sociálních věcí mám problém, a to zásadní. Nebudu souhlasit se zavedením nové sociální dávky, která by znamenala, že stát ponese náklady za neplatiče,“ uvedla Schillerová.

Již tradiční spor mezi Maláčovou a Schillerovou mělo vyřešit jednání vládní koalice původně naplánované na středu. To ale premiér Andrej Babiš (ANO) nakonec zrušil, protože se jeho protějšek, předseda ČSSD Jan Hamáček, nečekaně zdržel při návratu z oficiální návštěvy Vietnamu.

Zálohované výživné je dlouhodobou třecí plochou mezi ANO a sociální demokracií. Patřičnou úpravu chtěla zavést již vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2017, materiál se ale nepodařilo včas projednat. Prakticky stejný návrh se sociální demokraté v čele s Hamáčkem pokusili ve spolupráci s KSČM prosadit i minulý rok. Legislativní proces se ale zastavil ve druhém čtení.

Neplacení alimentů je jedním z nejčastějších trestných činů, za který je ročně odsouzeno přes pět tisíc lidí. V případě zavedení zálohovaného výživného se očekává, že úřady ročně obdrží asi čtyřiadvacet tisíc žádostí o doplacení.

Vymahatelnost alimentů má posílit chystaná novela občanského zákoníku, podle níž by dlužníci mohli přijít o zbrojní či pilotní průkazy. V současné době lze neplatičům pozastavit platnost řidičského oprávnění. Problémem ovšem zůstává, že se část rodičů s nezaplaceným výživným nikdy na stát neobrátí.