Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) pokračuje ve snaze o zavedení zálohovaného výživného pro domácnosti s podprůměrným příjmem. Od roku 2021 by tak stát mohl doplácet za neplatiče alimenty ve výši patnácti až pětadvaceti procent z průměrné mzdy.

Ministři ANO, kteří v minulosti opatření navzdory programovému prohlášení vlády odmítali, o zavádění chtějí jednat. Především ministerstvo financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) žádá zlepšení procesu zpětného vymáhání vyplacených částek.

„Jsou tam podmínky: minimálně dvouměsíční neplacení výživného ze strany dlužníka a podání žádosti na exekuci od druhého rodiče. Zároveň jsme přidali podmínku, že dítě plní povinnou školní docházku. Pokud osoba, které je neplaceno výživné, splní příjmové kritérium, jež jsme nastavili, má právo požádat na úřadu práce o zálohované výživné. Tím ale celý proces nekončí: úřad práce se přidává k rodiči a společně vymáhají výživné po neplatiči,“ shrnula Maláčová obsah předlohy na středeční tiskové konferenci.

Pokud by rodiče splnili všechny podmínky, stát by jim začal vyplácet sumy, které jim podle soudního rozhodnutí má posílat neplatič. Ovšem pouze do částky stanovené procentuálním podílem z průměrné mzdy. Ta je odstupňovaná podle věku dítěte, na něž se výživné vztahuje: maximální výše zálohovaného výživného začíná u patnácti procent pro děti do šesti let a končí u čtvrtiny průměrné mzdy u vyživovaných osob mezi osmnácti a šestadvaceti lety.