Platy ve veřejném sektoru by příští rok podle představ ČSSD měly vzrůst o 5,2 procenta, uvedla po jednání s představiteli odborových svazů ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zástupci zaměstnanců setrvávají na původních požadavcích a chtějí, aby vládní kabinet platy zvýšil o osm procent s tím, že učitelé mají dostat přidáno patnáct a nepedagogičtí pracovníci ve školství a zdravotnictví deset procent. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) však počítá jen s tříprocentním navyšováním.

„Jsme připraveni hledat kompromis, ale je nezbytné, abychom se znovu sešli i s reprezentanty druhé strany vládní koalice,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Návrhy ministryně Schillerové jsou pro nás zcela neakceptovatelné,“ dodal. Odbory dále požadují zrušení osmapadesáti tarifů, které se nacházejí pod hranicí minimální mzdy. Což by se týkalo především pracovníků v oblasti kultury a sociálních služeb.

Středula dále uvedl, že s otázkou růstu platů úzce souvisí i zvýšení minimální mzdy. Největší odborová centrála prosazuje, aby od ledna příštího roku vzrostla o 1 650 korun na celkových patnáct tisíc, neboť je dnes ve vztahu k průměrné mzdě nejnižší v celé Evropské unii. Ani tento požadavek však nemá podporu vlády. ČSSD podle vyjádření Maláčové považuje za přijatelné zvýšení minimální mzdy o 1 350 a politické hnutí ANO pouze o sedm set korun.

Bohatá léta jsou prý u konce

Debatu o růstu platů otevřelo na konci května narychlo svolané jednání tripartity, na němž se museli zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů ale i koaliční ČSSD nezvykle obejít bez podkladových materiálů. Ministryně Schillerová tehdy oznámila, že se platy mají v příštím roce zvýšit jen o dvě procenta. „Nepočítáme s tím, že porostou stejným tempem jako v minulosti,“ dodala. Zatímco prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaromír Hanák záměr přivítal, odbory se vůči němu ostře vymezily.

„Požadujeme, aby učitelé dostali přidáno patnáct, nepedagogičtí pracovníci ve školství a lidé ve zdravotnictví deset a ostatní zaměstnanci veřejného sektoru osm procent,“ představil požadavky Českomoravské konfederace odborových svazů Středula s tím, že navýšení je třeba promítnout do tarifů, nikoliv do odměn a příplatků. Návrh rezortu financí odmítla i ministryně Maláčová. Neupřesnila však, o jak vysoký růst platů bude usilovat ČSSD.

Zástupci největšího zaměstnavatelského svazu naopak varovali, že bohatá léta jsou u konce. „Firmy mají problém udržet navyšování produktivity s růstem mezd. Jsme ti poslední, kteří by lidem nechtěli přidat, ale je třeba investovat do inovací a nových technologií,“ uvedl Hanák. „Česká ekonomika zkrátka na vyšší než dvouprocentní růst platů nemá. Proto budu podporovat ministerstvo financí, aby ze svého návrhu neustoupilo,“ uzavřel.

Platy rostou rychleji než mzdy

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu činila ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrná hrubá mzda 34 105 korun, což je o 7,2 procenta více než loni, po odečtení růstu spotřebitelských cen se reálně zvýšila o 4,3 procenta. „Na tento průměr však dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou,“ upozornil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. Mzdový medián pak lehce překročil hranici devětadvaceti tisíc korun.

Z dat Informačního systému o průměrném výdělků za první čtvrtletí roku 2019 dále vyplývá, že průměrný hrubý plat vzrostl o 7,7 procenta na 35 725 korun a medián činil 33 083 korun. V daném období tedy byl bezmála o pět tisíc vyšší než medián v mzdové sféře, v níž nadále přetrvávají větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Například v oblasti pohostinství medián činil jen 17 073 korun, kdežto v sektoru IT byl o více než osmadvacet tisíc vyšší.

Nejvyšších výdělků v prvním pololetí letošního roku nadále dosahovali lidé v Praze, kde průměrná hrubá mzda atakovala hranici dvaačtyřiceti tisíc korun. Druhé místo v žebříčku obsadil Středočeský kraj (34 337 korun), následován krajem Plzeňským (32 165), Jihočeským (31 926) a Královéhradeckým (31 300). Naopak nejnižší odměnu za práci dostávali obyvatelé Karlovarského (29 031), Zlínského (29 411) a Pardubického kraje (29 579.)

Platy ve státní sféře naposledy vzrostly v průměru o osm procent. Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) se po dlouhých jednáních loni v srpnu dohodla se zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů, že pět z oněch osmi procent půjde přímo do tarifů a zbylé finanční prostředky připadnou na příplatky a odměny. Nejvíce si polepšili civilní zaměstnanci státních zastupitelství (15,9 procenta), pedagogové (15) a civilní zaměstnanci soudů (13,9).