Přestože způsob vystoupení Spojeného království z Evropské unie zůstává nejasným, po úterním večeru je alespoň jisté, že to nebude podle nynější dohody dojednané britskou vládou. Dolní sněmovna ji totiž smetla ze stolu a premiérka Theresa Mayová utrpěla na parlamentní půdě vůbec největší porážku v moderní historii země, když pro „rozvodovou smlouvu“ hlasovalo 202 poslanců a 432 bylo proti. Srovnatelnou porážku zažila vláda naposledy v roce 1924 pod vedením Ramsayho MacDonalda.

O neúspěchu dohody s EU předem nepochyboval prakticky nikdo — dojednané podmínky se nezamlouvaly příznivcům brexitu v Konzervativní straně, koaličním partnerům ze severoirské Demokratické unionistické strany, ani opozičním odpůrcům vystoupení z unie. Premiérka Mayová ostatně s vidinou porážky hlasování původně plánované na prosinec k nevoli poslanců odložila.

Od evropských politiků se mezitím pokusila získat alespoň záruky, že nenastane aktivace tak zvané severoirské pojistky, tedy nejkontroverznějšího bodu celé dohody, která mohla potenciálně vést k setrvání Severního Irska v rámci jednotného evropského trhu. Theresa Mayová také přesvědčovala umírněné zastánce i odpůrce brexitu, že jedinou variantou k jejímu návrhu je chaotické vystoupení z Evropské unie bez dohody.

Pokud by se jí podařilo přesvědčit alespoň dostatek poslanců na to, že by v parlamentu dohoda neprošla relativně těsnou většinou, očekával se premiérčin návrat k jednacímu stolu s Bruselem, možná získání dalších ústupků ve sporných oblastech a druhý pokus v Dolní sněmovně. Vzhledem k bez nadsázky historické míře porážky však tato možnost nepůsobí reálně. Vláda Mayové se navíc již ve středu bude muset potýkat s hlasováním o nedůvěře, které okamžitě po debaklu vyvolal předseda labouristů Jeremy Corbyn.

Nejistá budoucnost

Pokud jej ustojí, jak se v tuto chvíli předpokládá kvůli ohlášené podpoře koaliční DUP, musí vláda nejpozději do pondělí předložit alternativu, o které se má podle vyjádření premiérky „konstruktivně“ jednat napříč politickými stranami a vzápětí s představiteli Evropské unie. Za jeden z nejrealističtějších scénářů dalšího vývoje je považováno odložení data vystoupení Británie z EU, stanoveného na 29. březen. S tím by však musely souhlasit všechny členské státy Evropské unie, a také opět britští poslanci.