Ústavní soud odmítl stížnost kolektivu Autonomního sociálního centra Klinika proti nařízenému opuštění objektu. I když ještě neprobíhá patnáctidenní exekuční lhůta, padla tím jedna z posledních právních ochran před policejním vyklizením budovy bývalé polikliniky.

Opět tak hrozí, že komunitní prostor, jenž se během čtyř let stal centrem pražské autonomní kultury i politiky, nahradí oddělení geodézie Správy železniční dopravní cesty. Ta objekt získala od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových poté, co stát nemohl přijít na to, co by s rozsáhlou budovou po případném vyklizení vlastně dělal.

Ostatně soudím, že Klinika musí být zachována

Klinika za čtyři roky prošla bezpočtem právních bitev a krizí. Snad při každé z nich se opakovala tradiční série pro- a protisquatterských argumentů, stejně jako pobouření pravice v čele s žižkovskou ODS nad tím, že se někomu daří bránit po tak dlouhou dobu svůj sen proti nepřízni úřadů i policie. Před lídrem místních občanských demokratů Alexanderem Belluem by zbledl i Cato starší se svým Kartágem, kdyby slyšel ono vytrvalé a všudypřítomné „Klinika delenda est“.

Krom této SPD pro lepší lidi si na houževnatosti squatterů a obecné morální panice pravidelně spěchala přihřívat nahnědlou polívčičku i skutečná SPD, následovaná občas po nocích partičkami nácků.

I tak nemá valnou cenu opět rekapitulovat všechny argumenty, dokonce ani to, že jsou plány Správy železniční a dopravní cesty evidentně znouzectností. V době bujících kulturních střetů o každý nesmysl velkou část argumentace většina zainteresovaných lidí buď již slyšela, nebo došla k tomu, že ji zkrátka slyšet nechce. Polemizovat s rozsudky je také bezvýznamné: u soudu se politická diskuse vést nedá.