Ani vztek, ani odpor. Protože Petra Fialu trochu znám a vím, že není ani šíbr, ani lhář od přírody, budí ve mně v posledních dnech hlavně lítost. Stranu chroptící z posledních sil pokropil tento upřímný konzervativec evropského střihu živou vodou. Ona vstala, nadechla se a začíná — asi i k jeho údivu — předvádět stejnou aroganci jako v éře její největší slávy. Holt návrat ke kořenům.

Před volbami dostal Fiala od Lidových novin otázku, zda bude vedení strany zasahovat do dohod lokálních občanských demokratů s Okamurovou SPD. Odpověděl: „S SPD se nedohodnou, to je naprosto vyloučeno. Na to ani nepotřebujeme usnesení, to je naprosto vyloučeno.“

Narážka na usnesení se týká KSČM: ji občanští demokraté odvrhli oficiálně. S použítím Fialovy logiky proto, že bez unsesení by někdo mohl cítit pokušení do toho s komunisty praštit. Zato k SPD usnesení netřeba, protože do jejího rukávu nevsouká ruku určitě nikdo.

Chyba lávky. Prvním příkladem je Kladno. Vybírat si mezi tamními mohykány Volfem a Jiránkem je jako dilema, zda strčit hlavu do chřtánu lvovi, nebo medvědovi. Široká kladenská koalice je důkazem, že účel světí prostředky — a sebehezčí řečičky to nijak nevylepší.

Občanští demokraté tvrdí, že Kladno je město specifické a líp to udělat nešlo. Jak pro koho. Schválně si počkejme, jestli bude primátor Dan Jiránek (ODS) řešit problém sociálního vyloučení osvíceněji než jeho předchůdce, který se chystal vyhlásit Kladno za „ghetto“, aby tím omezil sociální pomoc části obyvatel.

Místopředseda ODS Martin Kupka opakuje, že komunální politika je jiná než celostátní. Znamená to, že členové SPD v obcích jsou opakem nenávisti, xenofobie, populismu a šíření fake news? Pokládám to za hodně odvážnou úvahu. Kromě toho z obcí politika vyrůstá. Tam mohou lidé nejlépe sledovat střet neoliberálních a sociálně citlivých přístupů. Popírají to jen ti, kterým je jedno, jaký dres na sobě nesou.

Když se deník Právo zpětně zeptal na Kladno Petra Fialy, odvětil: „Nepředpokládám žádné koalice s KSČM, tam to máme zakázáno, a ani s SPD, tam je to otázka politického vkusu a směřování. Pokud jde o Kladno, jsem přesvědčen, že je to výjimka. A je to přesně ta výjimka, která potvrzuje pravidlo.“ Pak padly ještě tři dotazy, na něž Fiala zareagoval tvrzením o výjimce potvrzující pravidlo. Potom jen dodal: „Naopak jsme politická alternativa jak populistům, tak extremistům, nejsilnější na politické scéně.“

Uplynulo několik dnů. ODS zamířila do koalice s SPD v Krupce, tam ale nakonec modrý zastupitel raději ze strany vystoupil. (Pravda, v Krupce koaluje i ČSSD. Ta už však stále víc připomíná beznadějný případ.) Ovšem v Hranicích se vyloupla rovnou koalice ODS, SPD, KSČM, ANO... To už nastoluje agendu pro nejbližší výkonnou radu ODS.

Vsadím se, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Buď nám ODS vysvětlí, že brání většímu zlu. Když už ne komunistům, tak třeba Marťanům. Anebo konstatuje, že selhali konkrétní soudruzi a ona se od nich distancuje. Pomlčí, že slabší kusy sedí a okamurovcům se přibližují i v jejím sněmovním klubu. A už vůbec se nedotkne toho, že v některých bodech se ODS a SPD podobají ideově a rétoricky, což lze doložit i na některých heslech z nedávné předvolební kampaně.

Můžeme si vybrat. Hnědne ODS, nebo jenom udělá cokoliv, aby se dostala k moci? Žádná z odpovědí není pro Fialu lichotivá. Vodítkem nám může být, že za předsedu Senátu by ODS chtěla Jaroslava Kuberu, bojovníka za práva kuřáků, odpůrce genderových a menšinových témat, euroskeptika a fanouška volného trhu v nejčistší podobě. Kubera, jakkoli jistě má i světlejší stránky, je symbolem přehlíživosti a arogance, s nimiž jsme si občanské demokraty spojovali za časů Klause, Topolánka a do značné míry i Nečase.

Tah na bránu ukazuje ODS i při obsazování radnic. Někde se potlapkává po ramenou s ANO, jinde je likviduje coby nebezpečnou konkurenci. Demagogií nešetří ani ve Sněmovně. Růst v komunálu a úspěch v senátním klání ji vyšvihl na vítěznou vlnu, takže nekouká vlevo vpravo.

Fiala léčil ODS postupně a důsledně. Vyčistila se — až na výjimky — uvnitř, dala se ideově dohromady po vzoru proevropských konzervativců na Západě, zformulovala solidní pravicové poselství českému elektorátu a přiblížila se cílové voličské skupině, zejména menším podnikatelům a živnostníkům.

Nyní se ale probouzí cosi, co je součástí její genetické výbavy od dob, kdy chlapíci ve fialových sakách rozložili v jednadevadesátém Občanské fórum. Ostré lokty k ODS patří. Ale voliči je druhdy odmítli. Pokud budou opět tím hlavním, co z ODS uvidíme, bude to pro ni riziko. Druhou šanci občanští demokraté od lidí dostali. Víc už jich ale na skladě být nemusí.