Resuscitovaná ODS

Vladimíra Dvořáková

ODS se v letošních volbách navrátila do vysokých pater politiky, a není to jen záležitost dobrého marketingu. Jak si na tom ODS fakticky stojí, o čem současné volby vypovídají a jaké trendy odrážejí?

Jestliže před letošním druhým kolem senátních voleb zůstávaly určité otazníky nad tím, jak v letošních volbách hodnotit výsledky ODS, nyní je to již mnohem jasnější. Nesporně lze konstatovat, že „návrat“ ODS do vysokých pater české politiky je skutečností a že lze ODS označit za vítěze těchto voleb.

Je pravdou, že ODS nevstává z popela oslnivě jako pták Fénix, spíše jde o pomalou resuscitaci. A není úplně jasné, zda za zlepšování může relativně zdravý kořínek, místy až nepřirozená míra ztráty paměti voličů, důsledné naplňování a dodržování jednoduchých marketingových principů či proměna strany jako takové.

Paměť je vždy ošemetná; Topolánkovo i Nečasovo vládnutí se již pomalu vytrácí z paměti, pokud se sami aktéři lidem nepřipomenou, jako to udělal Topolánek v prezidentských volbách. Navíc v paměti voličů se ukládají nové vrstvy zkušeností, a to jak na vládní, tak na místní úrovni.

Při volbách do pražského zastupitelstva tak měla ODS proti ČSSD výhodu více než čtyř let, kdy hlavní a částečně i vedlejší aktéři (kolibříci i s mazánky) odešli do ústraní a nová garnitura (bez ohledu na poměrně absurdní vyšetřování a trestní stíhání Bohuslava Svobody) s nimi nebyla přímo propojována. A výroky primátorky ANO Adriany Krnáčové ohledně zpovykaných Pražanů či nevýznamnosti seznamu památek UNESCO se také dokázaly nově vrýt do paměti.

Využívání postupů politického marketingu nesporně k politice patří. Specialitou ODS, zejména Petra Fialy (a také SPD a Tomia Okamury), je návrat ke staletími ověřenému přístupu. „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“, věta, s níž senátor Cato starší zakončoval každý svůj projev bez ohledu na téma, sice již zní jinak, ale jak Tomio Okamura, tak Petr Fiala jsou mistry v neustálém opakování základních frází a nálepek bez ohledu na dotaz či smysl výpovědi.

Výsledky ve velkých městech naznačují prostor pro velkou politiku a nejspíš také ukazují posuny ideového zakotvování ODS. Foto FB P. Fialy

Nechme však stranou marketing. Ten sice hraje obrovskou roli, ale všechno se jednou přejí. A pak záleží na hlubších souvislostech. Jak si na tom tedy fakticky ODS stojí? O čem současné volby vypovídají a jaké trendy odrážejí?

Vezmeme-li volby do obecních zastupitelstev, je možné říci, že ODS zastavila propad, který byl zřetelný již ve volbách v roce 2010 a v roce 2014 nabyl takřka katastrofických rozměrů. Tehdy ODS ztratila takřka 3000 mandátů, tedy více než polovinu. V letošních volbách zůstává fakticky na svém, celkové ztráty byly minimální a týkaly se jen asi dvou desítek mandátů. Změnila se ale struktura těchto ztrát.

ODS navýšila počty mandátů ve velkých městech, byť ne ve všech. Zisky z roku 2010, nemluvě o vrcholu podpory v roce 2006, jsou ovšem i v těchto městech stále nedostižné. V menších obcích se do budoucna nedá navyšování mandátů příliš očekávat, zejména proto, že mnoho místních organizací ODS v situaci, kdy ztratily ve městech či krajích své „patrony“, přes něž získávaly přístup k financování místních projektů, se již v roce 2014 změnilo ve sdružení nezávislých kandidátů a pod touto značkou vystupují již opakovaně.

Výsledky ve velkých městech ale naznačují (a vytvářejí) prostor pro velkou politiku a možná také ukazují ideologické posuny, respektive posuny ideového zakotvování ODS. Konzervativní, až krajně pravicové zaměření bylo v ODS přítomno vždy, přesto ale dříve také dokázala výrazněji oslovit i voliče liberálnějších postojů nejen v ekonomickém slova smyslu. To nyní opouští.

Zřetelně to bylo vidět v Praze, kde ODS, byť získala nejvíce hlasů ze všech kandidujících stran a oproti minulým volbám posílila o sedm procent, fakticky příliš neuspěla. „Liberální“ tvář Bohuslava Svobody byla v kampani doprovázena konzervativní, až krajně pravicovou rétorikou, v níž nakonec dominoval obraz „feťáka“. ODS tak zřejmě cíleně zužuje ideový prostor, v němž se pohybuje, a vyklízí prostor liberálního pravého středu. To dává šanci pirátům a vytváří možnost jejich hlubšího zakotvení v české společnosti.

Na druhé straně je pravdou, že před ODS se v tuto chvíli otevírá řada šancí z hlediska mocenského posílení a dobrá výchozí pozice. Velmi dobrý výsledek v Senátu, dokonce s možností získat předsedu Senátu (či minimálně velmi vlivné postavení), znamená i posílení image hlavní opoziční síly ve Sněmovně.

Takové postavení umožňuje dostávat do povědomí vlastní návrhy na alternativní řešení diskutovaných problémů, většinou ale nestačí jen negativní vymezování a opakované fráze. Na druhou stranu, podíváme-li se na volební kalendář, je zjevné, že rétorika se nyní posune směrem k „Evropě“ — nejbližší volby budou do Evropského parlamentu.

V antievropanském diskurzu však bude narváno a ODS bude vystavena velké konkurenci. Naopak prostor pro „Evropu“ zůstává dost volný, protože proevropských voličů je stále dost, jenom je nikdo nereprezentuje.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse