Ministerstvo zemědělství minulý pátek přišlo s návrhem novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, která by zakázala vystupování a drezuru volně žijících druhů v cirkusech. Reaguje tím na volání organizací na ochranu práv zvířat v čele se Svobodou zvířat i na celosvětový trend, v rámci nějž legislativa chrání například tygry před zneužíváním pod rouškou zábavy. V poslední době k tomu proběhlo především v Praze nebývalé množství protestů proti cirkusovým představením zahrnujícím právě obvykle volně žijící druhy zvířat. Svou roli sehrává i vývoj veřejného mínění.

Proti návrhu se jako první samozřejmě vymezili ředitelé cirkusů. Majitel dost možná nejslavnějšího takového podniku u nás Jiří Berousek se ve vyjádření pro ČTK jal vyhrožovat, že v případě omezení drezury přijede vypustit „své“ šelmy na Václavské náměstí a spolu s dalšími principály emigruje. Krom toho se obligátně pohoršil nad údajným omezováním svobody podnikání a nepravdivě prohlásil, že navrhovaný zákaz nemá ve světě obdoby.

Ve skutečnosti platí úplný zákaz drezury volně žijících zvířat ve dvanácti evropských zemích a další místní omezení uplatňuje řada měst například ve Velké Británii a v Německu.

U siláckých řečí o vypouštění tygrů na turisty v centru Prahy se lze snad jen nevěřícně smát. Že by si snad Berousek měl důvod myslet, že „jeho“ zvířata mají důvod chovat zášť vůči lidem? Odpověď můžeme nechat na jeho svědomí, upřímného veřejného vyjádření se totiž dočkáme jen stěží. Pro ilustraci toho, nakolik lze principálům cirkusů jejich proklamované humánní chování vůči zvířatům věřit, si můžeme vypůjčit poněkud obskurní příběh, který se před lety udál autorovi.