Ještě 1. ledna 2018 byly mezikorejské vztahy na bodu mrazu. Jihokorejský prezident Mun Če-in sice od inaugurace v květnu 2017 sršel vstřícností, ale severokorejský Kim Čong-un to ignoroval. Letos je vše jinak. Od dubna se sešli hned třikrát, aby svět nadšeně ujistili o upřímnosti vůdce Kima, včetně denuklearizace. Lze jim věřit?

Stejné proklamace, šířené od prvního summitu roku 2000, skončily blamáží. Bez ohledu na dohody, šestistranné rozhovory v letech 2003—2007 a zahraniční dotace totiž Sever kromě raketových testů uskutečnil první jadernou zkoušku roku 2006. Šlo o další důkaz jeho proradnosti, bezradného postupu USA i fiaska sluneční politiky provozované v letech 1998—2008. Štědrý appeasement Sever uchránil před kolapsem a umožnil mu dokončit zbrojní programy.

Problém, který už nelze zcela vyřešit

Prezident Trump to ví, proto nasadil „politiku maximálního tlaku a zapojení“, charakterizovanou nekompromisními sankcemi, ochotou setkávat se s Kimem navzdory kritikům i oscilací mezi „hněvivými“ a „láskyplnými“ tweety. V souladu s ní se nečekaně rychle, po dramatické přestřelce, uskutečnil historický červnový summit v Singapuru.