Postoj k Íránu znovu rozděluje svět

Lenka Hrabalová

Situace v Íránu je od prosincových demonstrací a po květnovém jednostranném odstoupení Spojených států od jaderné dohody předmětem diskusí. Vedle vnitroíránské krize a sporů na Blízkém východě vrazila další klín mezi Evropskou unii a USA.

Obnovení sankcí proti Íránu a výzva prezidenta Trumpa, aby evropské společnosti a státy podpořily americké rozhodnutí a přestaly se zemí obchodovat, se u evropských představitelů nesetkalo s velkým úspěchem. Požadavky Spojených států totiž nejsou vynutitelné za jejich hranicemi a bezhlavá rozhodnutí prezidenta Trumpa rozhodně nepředstavují následováníhodný vzor.

Evropští vůdci zastávají názor, že dokud se bude Írán držet jaderné dohody, budou se jí dále držet i členské státy EU. Což Írán dělá. A tak nejenže nepodpořili americké odstoupení, ale vzepřeli se i znovuobnoveným sankcím. Kvůli nim byly vydány zákony, které mají chránit jak evropské firmy, tak státy, které chtějí s Íránem udržovat vztahy. Takzvané blokovací nařízení mimo jiné garantuje, že firmy, které budou poškozené rozhodnutím Spojených států, mohou žalovat Trumpovu administrativu a žádat o náhradu zisků a zároveň nemohou být na základě sankcí v EU jakkoliv postižitelné.

×