Před Asadovou ofenzivou prchají stovky tisíc Syřanů. Jordánsko je odmítá přijmout

František Kalenda

Sýrie zažívá další humanitární katastrofu. Stovky tisíc lidí musely opustit své domovy kvůli vládní ofenzivě na jihu země, nemají přitom možnost dostat se do bezpečí, protože sousední Jordánsko před nimi uzavřelo hranice.

Sedm let trvající konflikt v Sýrii opět eskaluje. OSN odhaduje, že nejméně 270 tisíc lidí — z toho 135 tisíc dětí — muselo v posledních dnech opustit své domovy kvůli ofenzivě syrské vlády a jejích spojenců v provincii Dar'á na jihu země. Oblast, kde se v současnosti odehrávají tvrdé boje, přitom byla dohodou mezi Ruskem, Tureckem a Íránem loni zařazena mezi takzvané „bezpečné zóny“.

Ofenziva ve strategické části Sýrie na hranici s Jordánskem a Izraelem začala 19. června v návaznosti na porážku zbývajících povstalců v okolí měst Damašku a Homs. Armáda prezidenta Bašára Asada se v ní spoléhá na pomoc ruského letectva, iráckých šíitských milicí a bojovníků z libanonského hnutí Hizballáh. Postupující jednotky doprovázejí nálety a těžká dělostřelecká palba, které se nevyhýbají civilním cílům. Jen v sobotu si vyžádaly na 75 obětí včetně třiadvaceti dětí a jedenácti žen, celkový počet mrtvých se odhaduje na několik set a neustále roste.

Mapa oblasti, kde se odehrává současná ofenziva. Červeně vyznačené části kontroluje Asadova vláda, zelené povstalci, černá je pod kontrolou menší skupiny navázané na takzvaný Islámský stát. Zdroj Al Araby

Stovky tisíc uprchlíků přitom nemají možnost konfliktu uniknout — nedaleké Jordánsko, které již přijalo více než půl milionu utečenců ze Sýrie, před nimi uzavřelo hranice a Izrael uprchlíky dlouhodobě nepřijímá.

„Obyvatelé Dar'á jsou v pasti,“ říká Lynn Málúfová z organizace Amnesty International. „Mnoho z těch, kteří museli opustit své domovy, žijí v provizorních stanech, trpí nesnesitelným vedrem, mají nedostatek vody, jídla a zdravotní péče. Kdykoli se přitom mohou stát cílem útoku. Jordánská hranice je pro ně jediná možnost, jak se dostat do bezpečí.“

Jordánsko a Izrael alespoň do oblasti dodávají humanitární pomoc. Izrael zároveň posiluje vojenskou přítomnost na okupované části Golanských výšin v obavách z rychlého postupu provládních vojsk, které v současnosti kontrolují více než polovinu provincie Dar'á včetně několika strategických měst.

Jordánský ministr zahraničí v úterý odletěl do Moskvy, aby se pokusil zprostředkovat uzavření příměří mezi vládními silami a povstalci. Poslední kolo rozhovorů ztroskotalo o víkendu. „Rusové nechtěli naslouchat našim požadavkům. Nabídli nám jedinou možnost: přijmout ponižující kapitulaci. Což jsme odmítli,“ postěžoval si mluvčí povstalecké Svobodné syrské armády Ibráhím Jabawí.

Podle OSN letos Sýrie zažívá vůbec nejhorší humanitární krizi od začátku vleklého konfliktu. Během několika měsíců muselo své domovy opustit už na milion lidí.

    Diskuse
    July 6, 2018 v 20.44
    Ještě horší než Daesh?
    Pravdivostí poslední věty si nejsem jist, ale i tak je evidentní, jak se projevují důsledky dohody Putin - Erdogan. Situace v Sýrii je komplikovaná a jednoduché řešení neexistuje, pokud se ale Asad s Erdoganem rozhodnou ji rozlousknout násilím, důsledky mohou být ještě katastrofálnější. Islámský stát nebyl příčinou katastrofální situace v Sýrii (a Iráku), ale jejím důsledkem. Jeho rozpad jen ještě více odhalil, jakou roli v ní hraje turecký režim.

    Skupinám Free Syrian Army, které se nepřidaly k Syrian Democratic Forces nebo nepřijaly turecký žold, nezbývá než se dohodnout s režimem (některé to udělaly a přešly na jeho stranu) nebo beznadějný boj. Skupiny na jihu to mohly udělat a koordinovaným postupem se SDF mohly na Islámském státu získat značnou část jihu Sýrie. Partikulární zájmy jednotlivých frakcí ale byly silnější, a ovoce nakonec sklízel Asad.

    PS:
    Armáda prezidenta Bašára Asada se v ní spoléhá na pomoc ruského letectva, iráckých šíitských milicí a bojovníků z libanonského hnutí Hizballáh.
    Nemá být v téhle větě místo iráckých iránské šíitské milice?