K letošním velkým osmičkovým výročím se vztahuje i připomenutí událostí, které jim předcházely. Invazi v srpnu 1968 předcházela vojenská příprava, jejíž součástí byla společná cvičení vojsk Varšavské smlouvy. Před půl stoletím proběhlo takové cvičení na území Československa pod názvem „Šumava“. Uplatnění doktríny omezené suverenity totiž mělo v blokově rozdělené Evropě jasný vojenský rozměr. Většina satelitů Moskvy měla už na svém území tehdy umístěné sovětské jednotky. A tak byla představa socialismu s lidskou tváří, socialismu bez cizích tanků, právě zde nejviditelněji konfrontována s mocenskou realitou světa studené války.

Udržet tehdejší režim v sovětském bloku znamenalo bránit ho i vojensky. Ozbrojené složky tak měly v mocenské architektuře tehdejšího režimu významné postavení. To platilo zejména pro velmocenský pilíř systému, pro SSSR. S reformami se hledala cesta, jak skloubit v rozumné formě potřeby armády s novými požadavky společnosti. Armáda sama tehdy řešila především dislokaci svých jednotek a systém velení. Naši politici ale čelili rostoucímu tlaku Moskvy dostat její jednotky konečně i na území ČSSR. Uvolňování ze struktur Varšavské smlouvy bylo v zájmu kontroly geopolitického prostoru tabu. A útočná strategie nejvyššího velení potřebovala koncentrovat síly na západě.