Jisté je, že to byl Listopad (už máme pomalu celý kalendář významných měsíců: Únor 1948, Srpen 1968, Říjen 1917, ale to byl vlastně taky Listopad). Byly to „události“, „společenské změny“, nebo „převrat“, „předání moci“, „revoluce sametová, plyšová“? Vedla se o tom zajímavá debata i při nedávné konferenci Masarykovy demokratické akademie „1989: Nedokončený projekt. Levicová paměť devětaosmdesátého“, která se konala 30. listopadu v Poslanecké sněmovně.

Některé její inspirace jsem přidal ke svým úvahám. Petr Pithart připomínal, jak se od počátku bránil označení toho, co se dělo jako revoluce, protože to mohlo přispět k vyhrocení situace, ale také to neodpovídalo realitě. Jeden z diskutujících srovnal situaci po Listopadu s Francií v době restaurace a Pavel Barša připomněl, že to byla právě Velká francouzská revoluce, která změnila i způsob chápání slova revoluce: do té doby znamenala změnu ve smyslu návratu k původnímu — tedy to, co dnes označujeme jako kontrarevoluci nebo restauraci.