Rajoy může padnout. Ve Španělsku se bude hlasovat o nedůvěře vlády

František Kalenda

Španělsko čeká koncem týdne rozhodování o osudu pravicové vlády Mariana Rajoye. Dlouholetý premiér čelí vzrůstající nevoli ostatních politických stran kvůli sérii korupčních skandálů, jež zasáhly vládní Lidovou stranu.

Už ve čtvrtek a v pátek budou španělští poslanci rozhodovat o přežití premiéra Mariana Rajoye. Právě na tyto dny totiž stanovila předsedkyně Kongresu poslanců jednání o nedůvěře jím vedené vlády. Bezprostředním důvodem kroku, který předseda Socialistické strany Pedro Sánchez oznámil na konci minulého týdne, je masivní korupční skandál vládních lidovců.

Pro vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina z 350 poslanců. Opoziční socialisté v dolní komoře disponují pouze 84 zákonodárci, dostatečné množství hlasů pro přežití však nemají ani lidovci, kteří dosud vládli menšinově. Vše tak bude záležet na podpoře dalších stran v rozdrobeném Kongresu.

Zatímco levicové hnutí Podemos návrh socialistů podporuje, výhrady ke konkrétnímu návrhu mají liberálové ze strany Ciudadanos, protože nesouhlasí s tím, aby se příštím premiérem stal právě socialista Sánchez. Vyslovení nedůvěry by teoreticky mohli zaštítit regionální separatisté, s nimiž socialisté odmítají jednat.

I v případě, že dostane důvěru, nemá Rajoyova vláda jisté dokončení mandátu. Ciudadanos vystoupili s požadavkem, aby premiér vypsal na podzim předčasné volby. Pokud to neudělá, jsou ochotni dojednat se socialisty nestranického předsedu překlenovací vlády.

Mariano Rajoy, který vede Španělsko od konce roku 2011, je v poslední době terčem stupňující se kritiky za nezvládnutí situace v Katalánsku. Ale především se ocitl pod tlakem kvůli obviněním vůči korupčním praktikám jeho strany.

Obvinění z korupce

Premiérova pozice se podstatně zhoršila ve čtvrtek, kdy španělský soud v ostře sledovaném procesu poslal do vězení 29 lidí včetně lidoveckých funkcionářů. Nejvýznamnější politickou postavou mezi odsouzenými je Luís Barcenas, bývalý senátor a pokladník Lidové strany z let 2008-2009, který měl z nelegálního stranického fondu uplácet poslance a ukrývat miliony eur před zdaněním ve švýcarských bankách. Za tyto a další zločiny si vyslechl třiatřicetiletý trest vězení a pokutu ve výši 44 milionů euro.

K zaplacení pokuty byla odsouzena také přímo Lidová strana a Rajoyova poradkyně a bývalá ministryně zdravotnictví Ana Mato. Samotného premiéra už na podzim poškodilo, když musel před soudem jako první španělský předseda vlády vypovídat v úloze svědka; všechna obvinění tehdy vehementně popřel. Od minulého týdne musí zároveň čelit novému případu vyšetřování korupce ve vlastní straně, policie totiž zatkla bývalého lidoveckého ministra práce a sociálních věcí Eduarda Zaplanu.

Politické reakce

Předseda opoziční Socialistické strany Pedro Sánchez pouhý den po odsouzení Barcenase a jeho kolegů oznámil hlasování o nedůvěře menšinové vládě. K návrhu, jehož součástí je Sánchezovo jmenování ministerským předsedou, se okamžitě přihlásilo hnutí Podemos. Ve snaze co nejvíce omezit prostor pro vyjednávání stanovila lidovecká předsedkyně Kongresu poslanců Ana Pastorová zahájení schůze již na čtvrtek 31. května, přičemž samotné hlasování se zřejmě uskuteční v pátek.

Rozhodující úloha podle všeho připadá na dvaatřicet poslanců liberální a středové strany Ciudadanos, kteří od nerozhodného výsledku v posledních volbách drželi Rajoyovu vládu při životě. Jejich předseda Alberto Rivera na jednu stranu premiéra tvrdě kritizuje a opakovaně jej vyzývá k tomu, aby vyhlásil na říjen předčasné volby, na druhou stranu zatím odmítal, aby se stal novým předsedou vlády socialista Sánchez.

Místo toho navrhuje dohodu opozičních stran na neutrálním kandidátovi, který by vytvořil překlenovací vládu. Právě tato varianta by se nejspíš objevila na stole ve chvíli, kdy by lidovci páteční hlasování o nedůvěře ustáli.

Není ovšem možné vyloučit, že se dostatek hlasů najde s pomocí menších regionálních a separatisticky naladěných stran. Socialisté sice odmítají jakákoli jednání s těmito subjekty, část z nich ovšem může být nakloněna svržení nenáviděného pravicového premiéra Rajoye, který na Katalánsko uvalil přímou vládu z Madridu.

Například pět poslanců z Baskické nacionalistické strany má v úmyslu učinit rozhodnutí až na samém konci týdne, přestože lidovci spíše počítají s jejich podporou díky nedávné spolupráci na schválení rozpočtu. Osmičlenný klub Republikánské levice Katalánska pak hodlá svůj postoj konzultovat s uvězněným předsedou Oriolem Junquerasem, jenž spolu s dalšími katalánskými separatisty čelí obžalobě ze vzpoury.