Zdá se, že sociální demokraté vzdali úsilí o dobývání nových voličů, k čemuž měla vést otevřenost strany dovnitř i navenek. Sobotní sjezd pro jistotu omezil i podíl členů na sestavování kandidátních listin, prosazený před čtyřmi roky v interním referendu.

Ještě v listopadu se sociální demokraté přeli, jestli udělat předsedu z Jiřího Běhounka, Josefa Středuly nebo Jiří Paroubka. Posílit je mohli i Josef Bernard či Kateřina Valachová. Partají se linulo, že staré známé firmy selhaly.

Teď je vše jinak. Nedošlo ani na takovou úpravu stanov, která by umožnila kandidovat do vedení lidem s méně než tří- nebo čtyřletým členstvím. A vybíralo se ze známých jmen. Kontinuitu s někdejším sobotkovským vedením od února symbolizuje předseda Jan Hamáček, kontinuitu s (post)haškovskou opozicí pak první místopředseda Jiří Zimola.

Comeback slaví Roman Onderka, jenž byl za naději ČSSD považován už před více než deseti lety, když se stal primátorem moravské metropole. Místopředsedou strany byl v letech 2009—2011. Pak se to nějak zvrtlo. Když se o něm bavíte s Brňany, skončí to málem rvačkou. Jedni nechtějí jeho jméno ani slyšet, druzí jej na preferenční hlasy loni postrčili do Poslanecké sněmovny.