Financování politických stran zůstane stejné, senátoři u ústavního soudu neuspěli

Radek Kubala

Osmnáct senátorů neuspělo u ústavního soudu se stížností na zákon upravující financování politických stran. Podle soudců je v souladu s ústavou. Senátoři chtějí změny prosadit novelou zákona.

Ústavní soud v pondělí zamítl návrh osmnácti senátorů na změny v zákoně o sdružování v politických stranách a hnutích. Senátoři kritizovali omezení možnosti půjček politickým stranám, limity pro finanční dary mezi politickými subjekty a podmínku získat ve volbách alespoň tři procenta hlasů, aby měla strana nárok na státní příspěvek.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Hlasování ústavních soudců bylo těsné, pro zamítnutí návrhu se vyjádřilo osm soudců, proti jich bylo sedm. Ústavní soud se při vyhlášení svého rozhodnutí podivil, že někteří z předkladatelů návrhu v Senátu pro úpravu zákona o financování politických stran hlasovali. Zároveň ale dodal, že nehodnotí, zda je právní úprava optimální, nýbrž zda je v souladu s ústavou.

„V rámci nabízející se škály možných modelů financování politických stran nemůže být apriorně protiústavní žádný z myslitelných modelů. A to ani v případě zvolení modelu, ve kterém chybí státní financování kompletně a politické strany jsou zcela odkázány na finanční prostředky, které získají od soukromých subjektů,“ uvedla tisková mluvčí Miroslava Sedláčková v tematické tiskové zprávě.

Těsné hlasování Ústavního soudu podle zástupců senátorů dokazuje, že je stávající úprava problematická a zasluhuje revizi. „Vyzýváme proto vládu a ministerstvo vnitra, aby nález i disentní stanoviska soudců pečlivě zvážily,“ uvedl v tiskové zprávě zástupce senátorů Stanislav Polčák (STAN). Podle senátorů je zákon diskriminační, protože zvýhodňuje velké strany oproti malým. Konkrétně zákon označili jako obráceného Jánošíka, který chudým bere a bohatým dává.

„Rozdíly v příjmech mezi stranami, které těsně nepřekročí tři procenta anebo těsně nepřekročí pět procent, jsou obrovské ve srovnání s bohatě státem dotovanými stranami zastoupenými ve Sněmovně. Ukazuje se pak, že jeden hlas voliče má z hlediska následné finanční podpory od státu politickým stranám diametrální váhu, což zásadně poškozuje volnou soutěž stran a diskriminuje ty menší strany, které mají být vyzyvateli těch zavedených,“ řekl na obhajobu návrhu senátor Jiří Šesták (STAN).

Po pondělním vyhlášení verdiktu Ústavního soudu však Šesták konstatoval, že i menší strany mohou překonat tří procentní hranici potřebnou k získání státního příspěvku. V otázce zákazu půjček stranám od svých členů a modelu financování politických institutů chtějí podat návrhy na změnu zákonů tak, aby přiznaly nárok na příspěvek nejen stranám, které měly v minulosti zastoupení v dolní komoře parlamentu.

„Předložíme novelu zákona, která stanoví stejný limit na půjčky od svých členů, jako je to v případě darů, tedy tři miliony korun. V případě půjček mezi stranami by se mělo jednat o limit kolem deseti milionů korun,“ uvedl Jiří Šesták. V případě financování politických institutů chce STAN navrhnout, aby výplata příspěvku zohledňovala i zastoupení v Senátu a krajských zastupitelstvech.

    Diskuse