Vláda ve středu rozhodne, zda vstoupí do řízení vedeného u Ústavního soudu a postaví se na obhajobu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Skupina senátorů v čele s Janem Horníkem (STAN) a zastoupená europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN) podala na sklonku března Ústavnímu soudu návrh na zrušení několika ustanovení předmětného zákona. Senátoři napadají právní úpravu politických institutů, omezení možnosti půjček pro politické strany, limity pro finanční dary mezi politickými subjekty a podmínku získat ve volbách alespoň tři procenta hlasů, aby měla partaj nárok na státní příspěvek.

Dnes každá politická strana, která ve sněmovních volbách překročí práh jednoho a půl procenta, získá od státu za každý hlas sto korun. Pokud její volební výsledek přesáhne tři procenta, dostane na svou činnost příspěvek ve výši šesti milionů korun a za každou další započatou desetinu procenta má nárok na dvě stě tisíc korun. Obdrží-li přes pět procent hlasů, tak ji stát vyplatí deset milionů korun. Současně politické strany získávají i příspěvek na mandát poslance, který činní devět set tisíc korun.

„Rozdíly v příjmech mezi stranami, které těsně nepřekročí tři procenta anebo těsně nepřekročí pět procent, jsou obrovské ve srovnání s bohatě státem dotovanými stranami zastoupenými ve Sněmovně. Ukazuje se pak, že jeden hlas voliče má z hlediska následné finanční podpory od státu politickým stranám diametrální váhu, což zásadně poškozuje volnou soutěž stran a diskriminuje ty menší strany, které mají být vyzyvateli těch zavedených,“ řekl na obhajobu návrhu na zrušení tří procentní hranice pro příspěvek na činnost senátor Jiří Šesták (STAN).