Deník Referendum Domov

Vláda ve středu rozhodne, zda vstoupí do řízení vedeného u Ústavního soudu a postaví se na obhajobu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Skupina senátorů v čele s Janem Horníkem (STAN) a zastoupená europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN) podala na sklonku března Ústavnímu soudu návrh na zrušení několika ustanovení předmětného zákona. Senátoři napadají právní úpravu politických institutů, omezení možnosti půjček pro politické strany, limity pro finanční dary mezi politickými subjekty a podmínku získat ve volbách alespoň tři procenta hlasů, aby měla partaj nárok na státní příspěvek.

Dnes každá politická strana, která ve sněmovních volbách překročí práh jednoho a půl procenta, získá od státu za každý hlas sto korun. Pokud její volební výsledek přesáhne tři procenta, dostane na svou činnost příspěvek ve výši šesti milionů korun a za každou další započatou desetinu procenta má nárok na dvě stě tisíc korun. Obdrží-li přes pět procent hlasů, tak ji stát vyplatí deset milionů korun. Současně politické strany získávají i příspěvek na mandát poslance, který činní devět set tisíc korun.

„Rozdíly v příjmech mezi stranami, které těsně nepřekročí tři procenta anebo těsně nepřekročí pět procent, jsou obrovské ve srovnání s bohatě státem dotovanými stranami zastoupenými ve Sněmovně. Ukazuje se pak, že jeden hlas voliče má z hlediska následné finanční podpory od státu politickým stranám diametrální váhu, což zásadně poškozuje volnou soutěž stran a diskriminuje ty menší strany, které mají být vyzyvateli těch zavedených,“ řekl na obhajobu návrhu na zrušení tří procentní hranice pro příspěvek na činnost senátor Jiří Šesták (STAN).

Politické instituty škodí demokracii, soudí Starostové
Polčák se dále domnívá, že navržená podpora pro politické instituty, které zákon nově vytváří, prohlubuje nerovnosti mezi malými a velkými stranami. Politická strana si může založit nebo se stát členským subjektem veřejně prospěšné právnické osoby, jejímž hlavním cílem je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo osvětová činnost. Strana má dle zákona nárok na finanční podporu politického institutu tehdy, byl-li alespoň jeden její zástupce ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních obdobích zvolen do Sněmovny. Příspěvek na činnost institutu dle návrhu odpovídá deseti procentům z celkového ročního státního příspěvku na činnost strany.

„Tímto je nepokrytě podpora směřována v současnosti jen čtyřem vybraným stranám – ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS. Parlament touto extrémní podmínkou ještě více posílil jejich rozpočty a zvýraznil tak jejich enormní odstup ve státní podpoře od ostatních několik desítek stran. Svobodná soutěž mezi stranami je základní demokratická hodnota, ta však tímto zákonem dostává těžkou ránu,“ soudí o navržené úpravě Šesták.

Politické instituty již několik desetiletí úspěšně fungují v sousedním Německu. I tam jsou nastavené obdobné podmínky pro jejich financování vázané na účast ve Spolkovém sněmu. Nárok na státní příspěvek mají nadace ideově spjaté se stranou, která alespoň dvě volební období ve Sněmu působí. Pokud strana Spolkový sněm opustí, má nadace i v jednom nadcházejícím období na státní podporu nárok. Výše státního příspěvku se odvozuje z volebních výsledků v posledních čtyřech volebních obdobích.

Malé strany jsou zákonem výrazně omezovány
Senátoři dále požadují, aby Ústavní soud zrušil ustanovení, podle něhož si politické strany smějí půjčovat peníze pouze od bankovních ústavů s licencí od České národní banky. Tato podmínka byla součástí pozměňovacího návrhu Martina Plíška (TOP 09). „Jsou to důvěryhodné subjekty a jsou zde jasná, čitelná pravidla pro úvěrování politických stran. Tento návrh by vyloučil možnost financovat politické strany pomocí úvěru, které poskytují různé anonymní fyzické nebo právnické osoby, kterým pak mohou být politické strany po volbách zavázány. Takže to je pro větší transparentnost politických stran,“ řekl na obhajobu svého návrhu ve Sněmovně Plíšek.

Polčák, který senátory u Ústavního soudu zastupuje, se domnívá, že Sněmovna chtěla omezit velké množství půjček, které svému hnutí poskytuje Andrej Babiš (ANO). „Nicméně s vaničkou vylili poslanci i dítě a zásadně znevýhodnili menší politické subjekty. Nechápu, proč nebyly připuštěny půjčky malého objemu, třeba jako u darů do tří milionů korun ročně. Je to i v mezinárodním měřítku nestandardní,“ řekl Polčák. „Ve svatém boji proti Andreji Babišovi kolegové z TOP 09 nahráli velkým stranám. Chci věřit, že nedopatřením,“ dodal.

Posledním z napadených ustanovení je limit tří milionů korun pro dar mezi politickými stranami, který zákon nově zavádí. „Vláda, která pravidlo navrhla, si ale neuvědomila, že také strany navzájem ve volbách spolupracují, ať v koalicích či jiných spojenectvích, a poskytují si finanční podporu. Strop tří milionů ročně omezuje volnou soutěž politických stran, protože zejména těm menším stranám, ale nejenom jim znemožňuje legální spolupráci nad tento limit,“ uvádí Polčák. „Konkrétně když se strany dohodnou, že podpoří kandidáty do senátu a jedna druhé hodlá poskytnout dar na volby čtyři miliony korun, již je takový dar nepřípustný a podle nových pravidel jej musí obdarovaná strana pod přísnými sankcemi bez prodlení vrátit,“ doplňuje vyjádření svého stranického kolegy senátor Šesták.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) vládě navrhne, aby do řízení vedeného před Ústavním soudem vstoupila s tím, aby soud návrh skupiny senátorů zamítl. Podrobné vyjádření k jednotlivým napadeným částem zákona Chvojka ve spolupráci s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) zpracuje do začátku června.