Zákon o financování politických stran nastaví hranice pro příjem darů

Ministerstvo vnitra vložilo do připomínkového řízení novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Návrh počítá s omezením darů od fyzických i právnických osob a se vznikem nového úřadu pro kontrolu hospodaření stran a hnutí.

(jg)

07.04.2015 13:51

Ano-mak_

O konečné znění novely se uvnitř koalice bude zcela jistě ještě hodně bojovat. Obstrukce lze čekat především od hnutí ANO. Foto Zuzana Vlasatá, DR

Strany vládní koalice se v programovém prohlášení mimo jiné zavázaly, že „zpřísní systém financování politických stran. Uzákoní limity pro dary od fyzických a právnických osob. Zajistí kontrolu občanů nad financováním politických stran“ mimo jiné i tím, že veškeré „příjmy a výdaje na volební kampaně budou muset procházet skrze transparentní účty.“

Vládní návrh zákona vychází ze souboru doporučení organizace GRECO (Skupina států proti korupci při Radě Evropy) z roku 2011. GRECO ve své zprávě o České republice konstatovala, že současný systém financování stran a hnutí vykazuje značnou netransparentnost – především v souvislosti s podporou třetími osobami. Rovněž byly rozpoznány nedostatky v oblasti zveřejňování údajů o hospodaření a kontroly, která není doplněna odpovídající sankční pravomocí a je formálně vykonávána pouze Poslaneckou sněmovnou.

Novela zákona má nastíněné problémy odstranit. Nejvýznamnějším změnou bude především nastavení hranice pro příjem darů. Pokud bude novela schválena ve stávajícím znění, strany a hnutí nebudou smět přijmout bezúplatná plnění nebo dary od fyzických i právnických osob, které jsou vyšší než dva miliony korun ročně. Bude-li darující členem či členkou dané strany nebo hnutí, snižuje se limit o částku odpovídající jeho ročního členského příspěvku, přesahuje-li příspěvek padesát tisíc korun.

Další novinkou by mohlo být zřízení nezávislého správního orgánu, které je navrženo jako jedna ze tří variant kontroly hospodaření politických stran. Náklady na vznik nového úřadu jsou v důvodové zprávě odhadnuty na dvacet milionů korun v prvním roce fungování a patnáct milionů korun v dalších letech. Druhou možností, jak kontrolovat hospodaření stran a hnutí, je posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Třetí variantou je ponechání kontroly na Poslanecké sněmovně. Z uvedených variant ministerstvo vnitra preferuje vznik nového správního orgánu.

Nový úřad – bude-li ustanoven – počítá s patnácti zaměstnanci (předseda/předsedkyně, čtyři kontroloři/kontrolorky a dalších deset provozních zaměstnanců/zaměstnankyň). Předseda bude jmenován na návrh Senátu prezidentem republiky na šestileté funkční období. Členy/členky úřadu zvolí Senát na návrh senátorů, Poslanecké sněmovny a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dále návrh počítá s úpravou struktury výročních zpráv stran a hnutí tak, aby dostatečně zobrazovaly skutečný tok peněžních prostředků. Nově by zavedl povinnost uvádět příjmy z prodeje a pronájmu movitého a nemovitého majetku včetně výčtu tohoto majetku i dosažený příjem. V případě příjmů z účasti na podnikání by strany a hnutí musely identifikovat příslušné subjekty a dosažené příjmy. Úprava by se dotkla i půjček. Bylo by třeba uvádět, kdo ji poskytl spolu s její výší a podmínkami. A v neposlední řadě se navrhuje výraznější členění výročních zpráv v oblasti výdajů na nákup služeb a zboží.

Zákon rovněž vytváří prostor pro vznik politických institutů. Strana nebo hnutí si budou moci založit nebo se stát členským subjektem veřejně prospěšné právnické osoby, jejímž hlavním předmětem je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost. Strany nebo hnutí budou moci získat prostředky pro vlastní politický institut tehdy, pokud byl alespoň jeden jejich poslanec/poslankyně zvolen/a ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období do Poslanecké sněmovny. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu by měl dle návrhu odpovídat deseti procentům z celkového ročního státního příspěvku na činnost strany či hnutí.

Nelze předjímat, v jaké podobě návrh zákona nakonec vyjde z meziresortního připomínkového řízení. Nicméně lze očekávat, že o konečné znění se uvnitř koalice bude ještě hodně bojovat. Těžko si totiž představit, že by předseda hnutí ANO Andrej Babiš měl zájem na omezování politické divize Agrofertu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.