Sněmovna v prvním čtení schválila zákon o veřejné prospěšnosti

Občanský zákoník již tři roky předpokládá vznik zákona o veřejné prospěšnosti. Sněmovna udělala v úterý první krok k jeho přijetí. Bude-li nakonec schválen, umožní také vznik vzdělávacích politických institutů.

(jg)

15.03.2017 08:00

162403_mediafax_jakub_deml

Česká republika se zřejmě již brzy dočká vzniku politických institutů. Sněmovna posunula do dalšího legislativního procesu zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Foto Jakub Deml, Mediafax

Sněmovna schválila v prvním čtení návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Jedná se o další pokus o přijetí zvláštního zákona, který by v českém právním řádu podrobněji zakotvil úpravu veřejné prospěšnosti, tak jak ji předpokládá od roku 2014 občanský zákoník.

V době, kdy byl občanský zákoník schválen, se předpokládalo, že současně vznikne právní předpis, který rozvede stručnou úpravu veřejné prospěšnosti. Sněmovna v minulém funkčním období zákon schválila, avšak Senátem byl zamítnut. Senátorům a senátorkám vadila především krátká lhůta do účinnosti navrženého zákona. Nadále tak nejsou stanoveny podmínky, za kterých má právnická osoba nárok na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Není řešena ani otázka kontroly dodržování těchto podmínek. Současná právní úprava veřejné prospěšnosti je tak dnes prakticky nevyužitelná.

Ministerstvo spravedlnosti proto již v roce 2014 předložilo návrh, který by měl tento nedostatek v českém právním řádu napravit. Jeho dalším cílem je zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru, stanovit podmínky, za kterých může být právnické osobě zapsán status veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a upravit povinnosti těchto osob.

Status veřejné prospěšnosti by měl sloužit jako záruka, že příslušná právnická osoba splňuje dostatečné podmínky ohledně své činnosti, hospodaření – včetně nakládaní se ziskem – aby reálně sloužila veřejně prospěšných účelům.

Po dlouhých jednáních v mezirezortním připomínkovém řízení a v Legislativní radě vlády vláda zákon o statusu veřejné prospěšnosti schválila na sklonku roku 2016. Legislativní rada vlády přitom doporučila zákon zamítnout, neboť považovala za vhodné, aby se statusem veřejné prospěšnosti nebyla spojena pouze značka „prestiže“, nýbrž aby byly stanoveny i konkrétní výhody – zejména v daňové oblasti.

Zákon o statusu veřejné prospěšnosti navazuje také na již schválený zákon o sdružování v politických stranách. Díky němu by měly v českém prostředí vzniknout vzdělávací politické instituty. Ty by měly podobně jako například německé politické nadace Friedrich Ebert Stiftung nebo Konrad Adenauer Stiftung rozvíjet vědeckou, programatickou a vzdělávací činnost v návaznosti na hlavní politické proudy. Budoucí fungování těchto politických institutů je vázáno na zapsaný status veřejné prospěšnosti. V případě neschválení zákona o veřejné prospěšnosti by tak nemohly vzniknout.

V diskusi bylo navrženo vrácení materiálu ministerstvu spravedlnosti k dopracování, mimo jiné z důvodu nepřítomnosti ministra Roberta Pelikána. Návrh však neprošel. Naopak se na návrh předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka podařilo prosadit zkrácení lhůty pro projednání zákona ve výborech na třicet dní.

Více jak tři roky trvající stav, kdy nebylo umožněno právnickým osobám zapsat si status o veřejné prospěšnosti, přestože splňují podmínky stanové občanským zákoníkem, se tak snad pomalu chýlí ke konci.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.