Jen jsem usnula, a už mne probudil ozbrojený izraelský voják sklánějící se nad mou postelí. Řekl, abych rychle vstala a vzala si bundu. Ještě rozespalé mi nasadili pouta, hodili mě do vojenského džípu a odvezli k výslechu. Minulou noc sebrali mou šestnáctiletou sestřenici Ahed a teď byla řada na mně.

Před několika dny izraelská armáda provedla razii v naší vesnici Nabi Saleh na okupovaném Západním břehu Jordánu, aby potlačila naši pravidelnou páteční demonstraci proti nelegální izraelské osadě vybudované na naší půdě a proti záboru našeho pramene pitné vody osadníky.

Během demonstrace střelil izraelský voják zblízka do tváře našeho patnáctiletého bratrance Mohameda a rozbil mu lebku. Bratranec byl převezen do nemocnice a musel být lékařsky uveden do bezvědomí. Po půl hodině, kdy jsme stále v šoku z toho, co se stalo Mohamedovi, seděli v domě Ahediných rodičů, jsme na zápraží uviděli izraelské vojáky. Snažili jsme se je odehnat. Moje sestřenice teď čelí žalobě za to, že se neozbrojená postavila ozbrojenému vojákovi.

Když se celé to video o střetnutí objevilo v Izraeli, stalo se okamžitě virálním a hodně Izraelců požadovalo naše potrestání. Následující týden tedy vtrhli vojáci uprostřed noci k Ahed domů a odvlekli ji do vězení. Další den byla při návštěvě Ahed uvězněna i její matka Nariman. Později v noci sebrali i mě.