Za společnou Evropu bez strachu a nenávisti
Anna DumontZveřejňujeme projev, který přednesla Anna Dumont v sobotu 16. prosince na pražské demonstraci proti setkání představitelů evropských rasistických stran.
Politické strany, které tu dnes mají konferenci, jsou si podobné, a přitom je každá jiná. Reagují na domácí publikum, které má v každé zemi specifické požadavky. Francouzští voliči ty české určitě v lásce nemají. Jsou to pro ně imigranti z východu, kteří jim berou práci a snižují mzdy. Nacionalismus nemůže být z principu internacionální. Ze své podstaty bojuje s ostatními nacionalismy. A přece spolu dnes tyto strany spolupracují a mají společnou frakci v Evropském parlamentu. Nebezpečí se násobí.
Proč mají úspěch? Jejich politika je politikou jednoduchých řešení. Reaguje na oprávněné obavy lidí, na které neznají odpověď. Jenže jednoduchá řešení na složité problémy neexistují. Strany typu Okamurovy SPD, Front National Marine le Penové nebo Strana pro Svobodu Geerta Wilderse nabízejí odpověď na každý problém, který lidi trápí, a připojí rovnou i viníky, aby bylo jednodušší si frustraci vybít. Ideálně pak na někom, kdo se nemůže bránit. Je jednodušší zkrátit peníze na rozvojovou pomoc než se snažit o spravedlivější zdanění. Je jednodušší nazývat lidi pijavicemi a teroristy než rozkrývat velké daňové úniky.
Nacionalistické strany fungují jako velmi dobrý byznys plán. SPD si ze státního rozpočtu připsala po nedávných volbách 54 milionů korun a dalších 20 milionů ročně za zvolené poslance. To je za čtyři roky celkem 134 milionů korun. Je to byznys. Je to stroj na peníze, který efektivně funguje. A nejen u nás. Dokonalý podvod na voliče. Všichni tito lídři vědí už od začátku, že svoje sliby nemohou splnit.
Jaký je hlavní důvod úspěchu těchto stran? STRACH. Strach ze složitého světa, který ztratil své jasné nepřátele z dob studené války, strach z budoucnosti, strach o práci, o životní úroveň, o svoje děti. Voliče nacionalistů trápí nízké mzdy, drahé bydlení, nevymahatelnost práva a pocit, že se na ně zapomnělo.
Jak se jim daří své jedovaté myšlenky šířit? Prostřednictvím sociálních sítí, které se staly nekontrolovanou a nebezpečnou hlásnou troubou pro šíření nenávisti a falešných zpráv. Je jednoduché vypustit do světa lež, pravda se šíří mnohem hůř a nikdy už se nedostane k uším všech. Ale taky kvůli tradičním politikům. Na jedné straně zkostnatělým a zkorumpovaným, na druhé straně snižujícím se k populistické a nacionalistické rétorice. Proč potom rovnou nevolit originál? Politici se nesmí zaprodávat a říkat jednoduše to, co chtějí lidi slyšet. Musejí mít ambici své myšlenky naopak lidem nabízet a mít dostatek odvahy je prosazovat. Za Francouzské revoluce chtěl lid gilotinu. Copak jsme skutečně připraveni je na náměstích postavit?
Jak tomu zabránit? Musíme stavět mosty mezi sebou a neuzavírat se. Musíme diskutovat, vysvětlovat a dohadovat se. A přitom mít pořád na mysli, že svět není černobílý. Musíme se učit už od školky kriticky myslet a umět obhájit svůj názor. Na základní škole se učit hledat zdroje informací, ověřovat si je a vyznat se v mediálním pralese dnešního světa. Dohnat k odpovědnosti sociální sítě za jejich obsah.
Dialog, tolerance a spravedlnost, sociální smír. To nejsou jenom prázdné fráze. Je to cesta, jak neskončit ve spárech nacionalismu, který vždy vede ke krutým konfliktům.
A proto říkáme: Za společnou Evropu, bez strachu a nenávisti!