Počty stromů podél českých a moravských silnic se v loňském roce opět snížily. Pokles potvrdila statistika kácení a výsadby stromů, kterou zpracovala organizace Arnika. Celkově podél silnic loni zmizelo kolem čtyř a půl tisíc dřevin. Nejlépe se jejich obnova podařila ve středních Čechách, naopak nejhorší byla situace na Plzeňsku a Ústecku.

Pokácených stromů je dlouhodobě více než těch, které se vysází - za každé tři pokácené stromy jsou do krajin v České republice navráceny pouze dva. Úbytek má zastavit vládou schválený plán adaptace na změny klimatu, který Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy rozšíří o novou metodiku pro správce komunikací.

V alejích kolem cest ubylo za posledních třináct let kolem osmdesáti tisíc stromů. Dlouhodobě je nejvíce kritický poměr výsadby a kácení v Královéhradeckém kraji, kde mezi léty 2003 až 2016 zmizelo přes jedenáct tisíc stromů. Špatná je i situace na Plzeňsku, Karlovarsku a v jižních Čechách, kde je úbytek vůči nárůstu dvou- až šestinásobný. Téměř vyrovnaný poměr za uplynulá léta vykazují Moravskoslezský kraj, jižní Morava a střední Čechy.

Středočeský kraj byl navíc loni jedinou oblastí, kde výsadba výrazně převážila. Jeden vykácený strom nahradilo devět nových. Krajů, v nichž se loni více kácelo, byla ale většina. „Údaje dokládají, že kácení u silnic stále převažuje nad výsadbou nových stromů,“ potvrdila Marcela Klementová z Arniky.

Vláda už v lednu letošního roku schválila Národní plán adaptace na změny klimatu, v němž výsadbu nových stromů, jako prostředek k tlumení dopadů klimatických změn, přímo požaduje. V rámci plánu má nyní vzniknout společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. „Metodika se bude týkat údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic v návaznosti na adaptaci na změnu klimatu,” sdělila Deníku Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Pokyn ministerstva iniciovala Arnika poté, co resort letos na podzim stanovil, že od nového roku vyloučí veřejnost z ochrany stromů před kácením v případě stavebních záměrů povolovaných stavebním úřadem. „Arnika ministerstvo vyzvala, aby učinilo vše pro to, aby orgány ochrany přírody v součinnosti se stavebními úřady dostatečně chránily veřejný zájem přírody a krajiny,“ popsala Klementová. Resort v odpovědi na výzvu přislíbil, že se včasným vydáním metodiky počítá. „Termín ke splnění úkolu je rok 2018,“ doplnila Pospíšilová za ministerstvo.

Stromové aleje pomáhají chránit před extrémními vlivy počasí i vozovku. V létě zabraňují pronikání horka, v zimě chrání před větrnými poryvy a sněhovými jazyky, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu.

Úbytek alejí je pro krajinu nepříznivý. „Pokud bude kácení stromů bez náhrady a úbytek zelených ploch pokračovat, v blízké budoucnosti se zvýší dopady extrémních projevů počasí, prašnost, hlučnost, eroze půdy a klesne i atraktivita lokalit pro bydlení,“ vysvětlil tiskový mluvčí Arniky Jiří Kaňa, proč jeho organizace tématu věnuje takovou pozornost.

„Návrat alejí do krajiny už není pouze přáním ochránců přírody, ale i požadavkem potvrzeným českou vládou. Je však otázkou, kdy se naplní. Doufejme, že statistiky v následujících letech přinesou mnohem radostnější údaje,” uzavřel Kaňa.